Záplavy výskyt žloutenky v Olomouckém kraji nezvýšily. Hrozbou jsou plísně ve vlhkých domech

Asi největší zdravotní výzvou v místech, která před měsícem zasáhly povodně, mohou být před následujícím chladným obdobím nedostatečně vysušené domy, řekla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Pozornost hygienickým podmínkám by se měla podle ní věnovat i při návratu do společných zařízení jako jsou školy nebo domovy pro seniory.

V zasažených domech je podle dřívějších vyjádření odborníků potřeba dezinfikovat a vysušit stěny, případně odstranit zasažené omítky. Při nedostatečném vysušení hrozí na vlhkých zdech nebo při nedostatečném topení vznik plísní. Vdechování jejich spor může způsobit zdravotní potíže, proto je pro práci vhodné používat respirátor.

Povodně v polovině září zasáhly hlavně Moravskoslezský kraj a sever Olomouckého kraje. Neziskové organizace, které v místech postižených povodněmi působí, minulý týden upozornily na to, že někteří lidé mohou chtít na provozu vysoušečů a přímotopů ušetřit, protože jsou velmi energeticky náročné. Pro některé to může znamenat i finanční potíže.

Podle ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka mohou stovky až nízké tisíce domácností přijít o bydlení. V regionech, kde žijí sociálně slabí, podle něj hrozí nárůst bezdomovectví nebo bydlení v hygienicky nevhodných prostorech.

Žádná ohniska infekčních nemocí podle Mackové zatím hygienici kvůli povodním nezaznamenali, proti žloutence se v místech očkovalo preventivně a zaznamenány byly tři případy leptospirózy.

Potvrzují to i publikovaná data SZÚ za měsíc září. Podle nich například žloutenky typu A přibylo zhruba o 100 případů, nejvíc ale v Libereckém a Karlovarském kraji, které povodně nezasáhly. V Moravskoslezském kraji za září přibylo 15 nakažených, v Olomouckém pět, což je méně za srpen.

Někde se v jednotkách případů objevují i různá průjmová onemocnění. Hygienici hned po povodních varovali, aby lidé nejedli potraviny, které zasáhla voda třeba v zaplavených sklepích. Zcela bezpečné podle nich nejsou ani zavařené sklenice nebo plechovky, které se mohly poškodit. Dostatečně umývat je třeba i ovoce ze stromů na zaplavených zahradách.

Lidé se podle Mackové obracejí na hygienické stanice v kraji s žádostmi o otestování kvality vody ve svých studních. Pro některé je ale ještě brzy. „Záleží na tom, zda stihli studně dostatečně vydezinfikovat, je k tomu přesný postup,“ uvedla.

Aby mohla být voda v zaplavených studních považovaná znovu za pitnou, je třeba její opakované vyčerpání a u kopaných studní ideálně i zásah odborné firmy. Po vyčištění je třeba používat vodu nejprve jako užitkovou, po týdnu až dvou nechat udělat chemický rozbor. Podle dřívějších informací používá vodu z vlastních zdrojů asi desetina populace, ostatní jsou napojení na vodovody.