Špičková péče jako v Curychu. FN Olomouc staví moderní budovu pro nový kardiovaskulární tým
Fakultní nemocnice Olomouc zahájila výstavbu nového pavilonu D4, který umožní rozšíření superspecializované péče Komplexního kardiovaskulárního centra. Budova za sto milionů korun by měla být hotová přibližně za jeden rok. Za uplynulé měsíce se v největším zdravotnického zařízení regionu střední Moravy rozběhlo budování tří důležitých novostaveb – staví se také centrální budova B a nový objekt ambulance onkologické kliniky.
Nová dvoupodlažní budova D4 začala na oploceném staveništi v sousedství kardiochirurgické kliniky vznikat od pondělí 2. prosince, s dokončením počítá nemocnice za rok – v prosinci 2025. „Nově vznikající pavilon je prvním výrazným milníkem rozvoje Komplexního kardiovaskulárního centra naší nemocnice. Restrukturalizace centra, chystaný vznik budoucí Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie spolu s novými komplexními úkoly, jako jsou rozvoj robotické kardiochirurgie, zavádění nových technologií, vznik aortálního týmu či dostupnost inovativních molekul pro léčbu chorob myokardu, jsou klíčovými kroky v rozvoji odborného programu olomoucké kardiologie a kardiochirurgie,“ nastínil budoucí koncepci, jejíž součástí je právě i stavba nového pavilonu, ředitel FN Olomouc Roman Havlík.
V budově s jedním podzemním a jedním nadzemním podlažím bude kromě zázemí pro personál a pacienty zejména katetrizační sál jehož hlavní součástí bude se stane angiografický skiagraf, který umožní detailní zobrazení cévního systému pacientů a přesnou diagnostiku kardiovaskulárních onemocnění. „Tento přístroj, díky své vysoké přesnosti a technologickému pokroku významně zlepší efektivitu zákroků a sníží jejich rizikovost. Celý provoz katetrizačního sálu je navržen jako ambulantní, přičemž všechny procesy, od přípravy až po zákrok, budou optimalizovány pro plynulý a bezpečný chod. Důležitou součástí zdravotnického vybavení budou také hygienické filtry pro pacienty i personál, které zajistí, že všechny osoby vstupující na sál budou podléhat přísným hygienickým standardům. Filtry umožní přístup pouze těm, kteří projdou nezbytnými hygienickými procedurami,“ přiblížil mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher s tím, že po samotném výkonu čeká pacienty převoz na dospávací pokoj do budovy D, se kterou bude nový objekt spojený koridorem.
Podle přednosty I. kliniky kardiologické FN Olomouc Miloše Táborského umožní nový pavilon navýšení počtu výkonů intervenční kardiologie, a to zejména v jednodenním režimu. „Dovolí přijmout a vyšetřit větší počet pacientů indikovaných ke kardiochirurgickým výkonům a v neposlední řadě navýší významně kapacitu lůžek stacionáře. Budeme mít k dispozici nejmodernější angiolinku s integrací dalších zobrazovacích metod, čtyři lůžka pro jednodenní výkony a důstojné zázemí pro personál, přičemž dnes dbáme výrazně na ‚wellbeing‘ jak pacientů, tak našich zaměstnanců,“ vyzdvihl profesor Táborský.
Moderní architektura přinese do areálu nemocnice stavbu s funkčním designem. „Budova bude mít tvar čtverce se zaoblenými rohy, její fasádu budou tvořit lehké hliníkové panely v bílých odstínech, které zvýrazňují čistotu a modernost nemocničního prostředí. Součástí fasády budou také prvky určené pro popínavé rostliny, čímž budova vizuálně splyne s okolní zelení a podpoří udržitelný koncept,“ popsal v tiskové zprávě vedoucí Odboru investic Fakultní nemocnice Olomouc František Valíček.
V nové stavbě bude působit také nově sestavený kolektiv odborníků. „Nyní nabíráme zaměstnance tak, aby při spuštění provozu byli již optimálně zaškolení. Dále zde budou k dispozici moderní technologie zobrazovacích metod, akutní hemodynamické podpory a vše, co umožní provoz kardiologické laboratoře třetího tisíciletí. Naším cílem je, aby se odbornost kardiovaskulárního týmu, dostupnost péče a vstřícný postoj vůči našim pacientům snoubily s technologiemi a designem 21. století. Když do budovy vstoupíte, ocitnete se v obdobném prostředí jako ve stejně sloužících zařízeních například v Curychu či Stockholmu a bude vám poskytnuta i stejně špičková péče,“ dodává profesor Miloš Táborský.
