Žloutenky opět rapidně přibylo. V Olomouckém kraji se šířila zejména na Přerovsku

Podle údajů Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje došlo k výraznému nárustu výskytu VHA už v roce 2024, kdy z jednotek případů poskočila statistika ke 40 nemocným za rok. O rok později se údaj více než zdvojnásobil na 91 případů. „Nejvyšší počet případů byl evidován v okrese Přerov, kde bylo hlášeno 55 případů, následoval okres Olomouc s 23 případy. V ostatních okresech kraje zůstal výskyt sporadický – v okrese Prostějov bylo evidováno 6 případů, v okrese Jeseník 5 případů a v okrese Šumperk 2 případy,“ sdělila mluvčí KHS Olomouckého kraje Markéta Koutná s tím, že v celorepublikovém měřítku ale Olomoucký kraj nepatřil mezi regiony s nejvyšší nemocností VHA.

Onemocnění se nevyhýbalo žádné z věkových skupin, nejčastěji se ale týkalo osob ve věku 45 až 54 let. „Zatímco začátkem roku se onemocnění objevovalo zejména v komunitách sociálně slabších, koncem roku již docházelo k přenosu napříč celou populací a často se nepodařilo zpětně dohledat konkrétní zdroj nákazy,“ upozornila mluvčí hygieniků.

Krajští hygienici se podle Markéty Koutné zaměřili na celou řadu protiepidemických opatření. Celkem 546 osobám, které byly vyhodnoceny jako rizikové kontakty, byl nařízený takzvaný lékařský dohled. Stovky lidí se tak musely podrobit odběrům a vyšetřením a dodržovat pravidla, která se týkala zákazu kolektivních aktivit, návštěv saun, dětských kroužků táborů a podobně a také práce s nebalenými potravinami.

Úbytek v pěti ze šesti nemocnic. Porodnost v Olomouckém kraji dál klesá

Pátek, 9. ledna 2026, 06:50Z krajeSpolečnost

Kromě Fakultní nemocnice Olomouc zaznamenalo pět dalších porodnic v Olomouckém kraji pokles počtu narozených dětí. Celkem v roce 2025 přišlo v regionu na svět o 322 novorozenců méně než v roce předchozím. Úbytek počtu narozených dětí ale podle...

Klíčovou roli v minimalizaci rizika onemocnění žloutenkou pak hraje očkování. „KHS zajistila profylaktické dávky očkovací látky pro osoby vyhodnocené jako rizikové kontakty potvrzených případů onemocnění. Současně bylo realizováno kompletní očkování členů sborů dobrovolných hasičů, kteří zasahovali při povodních v roce 2024, kdy očkování také započalo,“ podotkla mluvčí Koutná. Mezi další důležité aktivity pak patřila spolupráce s územními samosprávami, edukační a osvětová činnost či podrobný monitoring výskytu onemocnění. „K účinné ochraně zdraví však nestačí pouze systémová opatření – zásadní je zapojení každého z nás. Dodržování základních hygienických návyků, zejména důsledné mytí rukou, a využívání možnosti očkování představují jednoduché, ale velmi účinné kroky, kterými může veřejnost aktivně přispět k ochraně sebe i svého okolí,“ uzavřela Markéta Koutná.