Města v Olomouckém kraji bijí na poplach, varují před rostoucími náklady na školy

Autoři , | Foto Besip

Obce v Olomouckém kraji bijí na poplach kvůli novému systému financování nepedagogických pracovníků, rostoucím provozním nákladům a nutností investovat do stárnoucích školních budov. Řada obcí připouští, že kvůli poklesu počtu dětí bude muset v příštích letech slučovat některé školy či školky.

Nové povinnosti při financování škol považuje za největší zátěž pro zřizovatele olomoucký náměstek Viktor Suchanek (Piráti). Vedle nepedagogických pracovníků jde podle něj také o podpůrné pedagogické pozice nebo provozní výdaje. "To jsou obrovské finanční náklady, které byly na obce převedeny. Dojde-li pak nárazovitě k navýšení platových tarifů, jedná se v případě města Olomouce o desítky milionů. Zejména s ohledem na to, že město Olomouc zřizuje 31 školských příspěvkových organizací," řekl náměstek.

Podobně hovoří i další města. Přerovský radní Jakub Navařík (ODS) upozornil, že město dostalo z rozpočtového určení daní zhruba o 75 milionů korun více, skutečné náklady na nepedagogické pracovníky a ostatní neinvestiční výdaje však podle něj dosahují přibližně 93 milionů. "Město tak musí ze svého rozpočtu doplácet téměř 20 milionů navíc. Obáváme se, že tento rozdíl se bude do budoucna prohlubovat, a to už by představovalo naprosto zásadní problém," řekl Navařík.

Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (Jeseník srdcem) upozornila, že nové financování představuje pro obce významnou zátěž. "Z 21 obcí na Jesenicku, které zřizují školy, jich už dnes 18 na školství doplácí ze svých rozpočtů. Naše zkušenost ukazuje, že prostředky z rozpočtového určení daní skutečné náklady nepokrývají a po roce 2027 může být situace ještě složitější," uvedla.

Desítky milionů chybí. Města v Olomouckém kraji mají obavy ze změny placení pracovníků škol

Největším problémem po půl roce od převodu financování nepedagogických pracovníků na obce a města je podle zástupců samospráv nedostatek peněz z rozpočtového určení daní, kterým měl stát nové výdaje kompenzovat. Radnice upozorňují také na rostoucí...

Podobně to cítí v sousedním Šumperku. "Současné financování nepedagogických pracovníků představuje pro město velkou finanční zátěž. Obce by neměly nahrazovat stát v systémovém financování školství, ani nést další náklady bez odpovídající kompenzace," míní místostarostka Eva Kostecká (Šumperáci).

Města řeší také investice do školských budov. Olomouc každoročně investuje 50 až 100 milionů korun, především do oprav, energetických úspor nebo modernizace odborných učeben. Přerov pokračuje v rekonstrukcích sportovišť, školních kuchyní či přípravě instalace fotovoltaických elektráren. V Jeseníku díky dotacím otevřeli dvě nová pracoviště včetně zázemí pro dětské skupiny. "Naší největší investiční prioritou je nyní obnova pracoviště druhého stupně ZŠ Jeseník na ulici Nábřežní, které bylo vážně poškozeno při povodni v roce 2024," doplnila starostka. Z dotací modernizují učebny i budovy také Šumperk a Prostějov, kde rekonstruují také hřiště a modernizují školní zahrady.

Kapacity mateřských i základních škol jsou podle zřizovatelů dostatečné, sledují ale demografický vývoj a připravují se na pokles počtu dětí. Olomouc má schválený předběžný plán slučování mateřských škol a jedné základní školy, Přerov počítá s reorganizací mateřských škol kvůli změně legislativy i úbytku dětí, obdobný postup připravuje Jeseník. Šumperk situaci vyhodnocuje. "V tuto chvíli však město nepřipravuje slučování škol. Naším cílem je zachovat kvalitní síť školských zařízení a případné změny řešit citlivě podle skutečného vývoje," uvedla Kostecká.

Dítě z Hranic nasbíralo přes 500 zameškaných hodin za rok. Matce hrozí dva roky vězení

Z ohrožení výchovy dítěte policie obvinila matku dítěte z Hranic na Přerovsku, které za nedávno ukončený školní rok zameškalo 546 vyučovacích hodin, z toho 168 hodin bylo neomluvených. Nezodpovědné matce nyní hrozí až dva roky za mřížemi.

Přerov upozornil na další problém, který podle radního Navaříka nabývá na významu - celostátní nedostatek kvalitních uchazečů o ředitelská místa mateřských i základních škol.

"Očekávám, že se tato situace bude nadále zhoršovat kvůli narůstající administrativní a legislativní zátěži, která je na ředitele kladena," dodal Navařík. Město podle něj zvažuje zřízení nové příspěvkové organizace, která by fungovala jako podpůrný servis nejen pro školy.

Hodnocení článku

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky školy, obce, Olomoucký kraj, financování, slučování, Jeseník, Olomouc, Jakub Navařík, základní škola, Šumperk, Přerov, okres Jeseník, Česká pirátská strana

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.