Územní rozhodnutí na výstavbu nové přerovské radnice, která měla podle plánů stát v západní části Masarykova náměstí, bude zneplatněno. Radní se s myšlenkou na novou budovu radnice v této části města rozloučili rozhodnutím, aby odbor rozvoje vyřadil celou dokumentaci, která velkolepý – leč drahý – plán provázela.
V současné době stojí radnice rovněž na Masarykově náměstí, ale v jednom z menších řadových domů. Další budovy magistrátu jsou na adresách Bratrská, Smetanova, Blahoslavova a Horní náměstí.
Výstavba velkého radničního komplexu na Masarykově náměstí byla před lety velkým tématem Přerova. Nakonec se ale ukázalo, že je projekt příliš velikášský a na jeho realizaci město nemá. „Jen za studie, průzkumy, zaměření stavu a zpracování dokumentace pro územní řízení zaplatilo město před dvanácti lety přes tři a půl milionu korun. Samotná stavba radnice by pak podle těchto plánů přišla na polovinu ročního rozpočtu Přerova – a to je nereálné,“ konstatoval přerovský primátor Petr Měřínský.
Jeho předchůdci přišli s myšlenkou na novou a reprezentativnější radnici poprvé v roce 1997. Byla vyhlášena urbanisticko-architektonická soutěž, která měla i svého vítěze, ovšem ještě v tom roce město zaplavila stoletá voda a Přerov se vzpamatovával z jejich následků.
Už v roce 2003 ale politici ideu opět oživili a na místo byli povoláni odborníci, kteří provedli inženýrsko-geologický průzkum, zpracovali dokumentace ke starým domům – které by měly ustoupit nové výstavbě -, a celá příprava vyvrcholila zpracováním dokumentace pro územní řízení, která nesla název „Regenerace a revitalizace západní strany náměstí TGM v Přerově“. V roce 2007 pak vydal stavební úřad územní rozhodnutí, kterým byla tato stavba na náměstí umístěna. Uběhlo ovšem dvanáct let a nový radniční komplex tu nestojí.
„O stavbě neuvažujeme, protože máme jiné priority. Není proto naším zájmem západní část náměstí blokovat,“ vysvětlil primátor Měřínský. Dokumentace tehdy počítala se dvěma variantami – a u obou jsou už mimo realitu i ceny. „Pokud by měla být realizována ta smělejší ze dvou možností – která zahrnovala třeba i podzemní garáže a obytné domy - muselo by vydat město ze své kasy 365 milionů korun. A toto byl navíc odhad z roku 2010, dnes by částka byla mnohem vyšší. Ta levnější varianta byla za 170 milionů,“ doplnil vedoucí odboru rozvoje přerovského magistrátu Pavel Gala.
Dokumentace, která je vedena jako dlouhodobý hmotný majetek města, bude v následujících týdnech vyřazena z evidence. „Prakticky to znamená, že se účetně odepíše a tato položka už nebude město zatěžovat, protože byla stále v evidenci,“ řekl Pavel Gala. Určitě to ale neznamená likvidaci projektů a zajímavých vizualizací, které mají pro město minimálně historickou hodnotu.
