V protiatomovém krytu v Přerově se po pandemii opět konají prohlídky. Je zpřístupněn veřejnosti o významných svátcích či hodech. Hlavní část krytu tvoří sál kina, ale návštěvníci se podívají i za plátno, do umýváren nebo do podzemních chodeb.
Vstupní dveře jsou polepené filmovými plakáty a vůbec to nevypadá, že kino je zároveň i protiatomový kryt. „Dobrý den, máte koupený lístek na prohlídku krytu?“ oslovuje návštěvníky uvaděčka Hana Chrastinová.
Předsálí se rychle plní lidmi. O prohlídku bývá velký zájem. Průvodci byli i u samotné stavby, takže kryt opravdu dobře znají. „Budova je víceúčelová, to znamená, že za běžného provozu slouží jako kino, ale také má ochránit obyvatele Přerova před účinky zbraní, které by mohly být použity v případné válce,“ říká jeden z průvodců.
Sestup do podzemí je strmý s nízkým stropem. Jako první je vodohospodářská místnost. Jsou tu velké zásobníky na vodu, ale samotné napuštění by trvalo tři dny.
„Ve spodní části vodohospodářské místnosti se nachází ještě jedna místnost, do které lidi nevodíme. Je tam velký zásobník na užitkovou vodu,“ říká průvodce. Zásoby vody a jídla jsou spočítané na tři dny. V místnosti jsou vystavené věci na ochranu jednotlivců. Ochranné masky, obleky, ale také kolíbky pro miminka. Raritou je ochranná maska pro psa.
„Tuhle masku jsme měli ve škole. Měřili nám velikost obličeje a pak jsme masku čistili,“ vzpomíná jedna z návštěvnic.
Ukázka historických masek, obleků a celková atmosféra vzbuzuje řadu vzpomínek.
„Komunisté byli aspoň trochu připraveni. My jsme s maskou uměli zacházet, ale dnešní děti by pomalu nevěděli, co s tím. Kdyby se něco stalo, vláda by nevěděla, co má dělat. Hezky jsme to viděli na pandemii, a ta bylo oproti nějaké válce nebo chemické katastrofě nic,“ mudruje další pamětník. Dál je velitelská místnost a technické místnosti.
Poté následuje prohlídka umýváren a toalet. Zastavil se tu čas. „To je komunistická klasika. Přesně takové jsme měli ve škole,“ říká jeden z návštěvníků. Je vidět, že u starší generací typické komunistické prvky vyvolávají nostalgii.
Prohlídka končí v sále kina, který je zároveň hlavní místností krytu. K sedadlům stačí přidat dřevěné lavice, které jsou schované v jedné z chodeb. Kapacita je devět set osob.
Použitá technologie byla tehdy jedna z nejnovější. Dnes už je kryt zastaralý. Zazněla také otázka, zda by byl kryt opravdu funkční a užitečný, kdyby přišla nějaká výjimečná a nebezpečná situace. „Teoreticky ano, bohužel prakticky spíš ne. Zprovoznění krytu trvá dvanáct hodin, což je na výjimečnou situaci hodně dlouhá doba,“ uzavírá průvodce.
Město Přerov bylo dříve významným železničním uzlem. Nejdůležitějším důvodem stavby krytu však bylo přerovské vojenské letiště. Prioritou byly žáci, matky s dětmi a starší lidé.
Výstavba probíhala v letech 1974 až 1976. Dvouúčelový objekt byl postavený technologií, která tehdy byla jediná v celé zemi. Kryt by poskytl ochranu proti radiaci, chemickému a biologickému napadení.
Návštěvníci doufají, že dnes už nic podobného nebude potřeba, a nouzovým východem odcházejí domů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
