Karel Novotný byl pozoruhodnou osobností starého Prostějova, dnes bohužel už neprávem zapomenutou. Byl mlynářem, měšťanem, majitelem valchy, ochráncem národní strany a spolků. Od jeho smrti uplynulo nedávno sto čtyřicet let. Narodil se na začátku ledna roku 1820.
O Karlu Novotném dnes najdeme jen pár stránek archivních dokumentů a zmínek ve vzpomínkové knize Ondřeje Přikryla Z těžkých dob Prostějova. Ve své době byl ale významnou osobností. Byl vynikajícím národním činitelem a právě na jeho valše v polovině 19. století vznikal český Prostějov. Karel Novotný byl u toho se svými přáteli a spolupracovníky, jako byli František Možný, Florian Novák, Alois Pořízka, Hynek Čecháček, František Martinák a Čeněk Rozhon.
Karel Novotný se narodil 6. ledna 1820 v Prostějově v domě č. 19 na Vápenici rodičům Josefu Novotnému a Anně rozené Korábové. Vyučil se hrnčířem. 21. 5. 1862 jeho manželka Josefa koupila v dražbě z pozůstalosti Jana Amslera budovu valchy (dům č. 129 na plumlovském předměstí) a právě zde začal Karel Novotný provozovat mlynářství. Po smrti Josefy v roce 1866 se podruhé oženil s Annou. Měl čtyři děti – syny Vladimíra a Karla a dcery Boženu a Annu. Karel a Anna předčasně zemřeli. Vladimír Novotný (1863–1936) působil jako učitel na měšťanských školách a následně jako okresní školní inspektor v litovelském okrese. Byl také významným veřejným činitelem, archivářem, muzejníkem a regionálním publicistou. Dcera Božena byla manželkou pedagoga, fyzika, objevitele elektrografie a ředitele prostějovské reálky Bartoloměje Navrátila.
Čtvrtek, 28. prosince 2023, 19:23
V těchto dnech se dožívá životního jubilea, pětaosmdesáti let amatérský výtvarník, kreslíř a řezbář Zdeněk Horák z Olomouce. Je úzce spjatý s Prostějovem, maloval například zdejší židovské uličky, kostely, sochy a dnes již neexistující zákoutí.
Karel Novotný učinil z valchy významné národní a spolkové centrum města označované za „národní úl“. V roce 1863 získal také kavárenskou živnost s výčepem. V prvním patře nad mlýnicí byl sál s přilehlými spolkovými místnostmi. Křídlo v ulici Petrské zahrnovalo kavárnu a dvě hostinské místnosti. Ve valše byl v roce 1849 založen Čtenářský spolek, který zde měl knihovnu. Konaly se zde zkoušky pěveckého sboru Orlice i schůze Sokola. Ve velkém sále pobíhaly plesy a hrály se zde české divadelní hry. Také se zde konala řada důvěrných porad a diskusí o potřebách národní a obecní správy.
Karel Novotný byl za starosty Konstantina Černého členem obecního výboru. Na jednání valné hromady Hospodářské filiálky dal podnět k založení rolnické sladovny v Prostějově. Byl členem okresního silničního výboru a nebyly mu lhostejné ani úpravy okolí valchy a náměstí. Byl také ředitelem Divadelní ochotnické společnosti. V roce 1868 inicioval povolení ohledně konání tábora lidu na Kosíři. Vážili si ho mnozí Prostějované, například mladý krejčí a spolkový činitel František Gabrlík a divadelník Tomáš Navara. Prostějovští národní činitelé v něm viděli neústupného, nezištného, spolehlivého a ctihodného muže. Domnívali se, že by mohl hrát i určitou vůdčí roli. Na tu si však netroufal, chtěl sjednotit jednotlivé národní frakce, ale nikoliv je vést.
Neděle, 3. prosince 2023, 09:57
Katolický kněz, básník, překladatel, publicista a organizátor katolického písemnictví na Moravě na přelomu 19. a 20. století, vůdčí osobnost Katolické moderny a podporovatel umění. Tím vším byl Karel Dostál Lutinov, od jehož úmrtí nyní uplynulo sto...
Mlynářství bohužel upadalo, proto 17. června 1880 prodal valchu s mlýnem Josefu Hrubému. Karel Novotný zemřel 29. prosince 1883 v Prostějově na břišní tyfus ve svých třiašedesáti letech. Byl pohřben 31. prosince 1883 v rodinné hrobce Abráhamkových na starém hřbitově U sv. Petra. Významně se zapsal do dějin města a podle slov Ondřeje Přikryla to byl „statný, vysoký, tělnatý muž dobromyslného vzezření, inteligentního pohledu a rázných pohybů“.