Neděle 10. 5. 2026 | Svátek má Blažena
Dnes, 10:02
Významnou roli v hudebním životě Prostějova mělo Orchestrální sdružení. Bylo založeno 27. září 1905 z iniciativy ředitele hudební školy Ezechiela Ambrose a nadšených amatérských hudebníků.
V prvním období byl jeho repertoár poměrně chudý. Omezoval se většinou na kratší a poslechově méně náročné skladby domácích a cizích skladatelů. Za dirigentským pultem se vystřídali Antonín Ledvina, Bohumír Feist, Josef Pavelka a Ezechiel Ambros. Nový impuls dostalo těleso v roce 1911, kdy jej začal vést Vilém Steinmann. Začal uvádět velká kantátová a symfonická díla ve spolupráci s pěveckými sbory Orlice a Vlastimila. Prostějov tak postupně poznával Beethovenovy symfonie, Dvořákovy Slovanské tance, skladby Antona Brücknera, E. H. Griega a Maxe Regela. 1. světová válka však další činnost sdružení znemožnila.
V roce 1921 se do Prostějova vrátil z Anglie nadaný hudebník Vladimír Ambros, který pokračoval v díle započatém svým otcem. Sice v letech 1926–1938 žil a působil v Břeclavi, ale s Prostějovem ani orchestrálním sdružením neztratil kontakt. Do Prostějova zajížděl a jednotlivé skladby nastudované dirigenty a sbormistry Pavlem Dostálem, Ladislavem Slováčkem, Aloisem Grumlíkem, Kamilem Zahradníkem a Jiřím Škrachem často dovedl do závěrečné fáze a potom je i sám řídil.
V roce 1938 se vrátil do Prostějova natrvalo. Znovu se začal věnovat dirigentské činnosti v Orchestrálním sdružení. Pořádali koncerty a zájezdy.
Neděle, 3. května 2026, 10:02
Prostějovská městská nemocnice byla budována od roku 1885 v devítihektarovém areálu anglického parku. Jednotlivé pavilony zde vznikaly v historizujícím stylu po etapách. Z architektonického hlediska je nejzajímavější realizace architekta Eduarda...
V Prostějově tak provedl Dvořákovu Novosvětskou symfonii, Novákovy Svatební košile, Čajkovského Pathetickou, Mozartovu Jupiterskou, Vycpálkovu kantátu O posledních věcech člověka. Neopomíjel ani takové skladatele, jako byli Franz Schubert, E. H. Grieg, Bedřich Smetana, V. I. Rebikov a další. U příležitosti druhého pohřbu Karla Hynka Máchy v roce 1939 provedl melodramatickou hudbu k představení Máchova Máje s Orchestrálním sdružením a studenty prostějovského gymnázia v květnu a červnu 1939 v Prostějově a v Brně.
V březnu 1940 dirigoval v Prostějově koncert k zahájení výstavy „Prostějov 1940“. Uvedeny byly národní skladby a orchestr byl doplněn dechovou harmonií brněnského rozhlasu. Do Prostějova také pozval Vítězslava Nováka. Na tomto koncertu Ambros uvedl Slováckou suitu a symfonickou báseň O věčné touze. Vítězslav Novák sice na koncert nepřijel z pracovních důvodů, ale Ambrosovy práce si nesmírně vážil, což mu potvrdil i v osobním dopise.
Po osvobození Československa se Ambros podílel na obnově poválečné činnosti Orchestrálního sdružení. Již 20. května 1945 řídil slavnostní koncert sdružení. Na koncertu pořádaném u příležitosti čtyřiceti let trvání sdružení 12. dubna 1947 provedl Vladimír Ambros se sdružením doplněným o členy Moravské filharmonie z Olomouce Dvořákův Karneval, Novákovu symfonickou báseň O věčné touze a Čajkovského 5. symfonii.
Neděle, 29. března 2026, 10:09
Zajímavou osobností prostějovského hudebního života byl advokát a hudebník Jiří Škrach. Dirigoval také Orchestrální sdružení a byl jeho předsedou. Pocházel z rodiny prostějovského advokáta a hudebníka Josefa Škracha. Měl dva starší sourozence,...
Vladimír Ambros se vyjádřil v Hlasu lidu o svém vztahu k tomuto tělesu takto: „Před 25 lety mi nahrazovalo to, po čem jsem vždy od mládí toužil – řízení velkého symfonického orchestru. V Anglii jsem měl možnost dirigovat velké orchestry symfonické i operní, a to mi po návratu domů nejvíce vytrvalo. Ujal jsem se tehdy Orchestrálního sdružení a jsem v něm podnes šťasten. Vážím si disciplinovanosti členstva, ať kádru starších zkušených hráčů, nebo mladých začátečníků, s nimiž pociťuji radost z pokroků a těším se s nimi, jak postupují k lepším a lepším výkonům. Jsme vzájemně stmeleni, a snad to mohu říci i za ně, láskou, která prýští z čistých muzikantských srdcí.“
I po komunistickém převratu 1948 a zřízení Olomouckého kraje pokračoval v dirigentské činnosti Orchestrálního sdružení a pohostinně i v Moravské filharmonii. Jeho pracovní vypětí bylo velké a podepsalo se i na jeho zdravotním stavu. V roce 1946 byl postižen nervovou chorobou. Zemřel 12. května 1956 na uremii v prostějovské nemocnici.
Po jeho smrti sdružení znovu vzkřísil Jan Faustin-Procházka, který těleso zachránil před rozpadem a ujal se jeho vedení. Uměleckým vedoucím byl Vladimír Souček. V letech 1956–1962 nastudoval kolem třiceti výchovných a symfonických koncertů. Poté se sdružení rozpadlo. Na jeho tradici navázal ředitel Lidové školy umění v Prostějově Radomír Kubáník, který v roce 1967 rozšířil malý komorní orchestr a pojmenoval ho Collegium musicum. Pod vedením Václava Koláře a poté Radomíra Kubáníka soubor dosahoval dobré úrovně a účastnil se i různých přehlídek. Později však spíše stagnoval a v roce 2003 byla jeho činnost ukončena.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
