Český registr dárců dřeně hlásí nejúspěšnější rok od svého založení. Olomoucký kraj boduje v počtu nově přihlášených
Do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) v loňském roce nově vstoupilo celkem 10 845 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Jde vůbec o nejúspěšnější rok od dob založení registru v roce 1992. Nejvíce lidí vstupovalo v Olomouckém kraji a na Zlínsku, a to především díky neúnavné náborářce Zdence Wasserbauerové.
„Překročit hranici 10 tisíc nově zaregistrovaných je obrovský úspěch, za který děkuji každému z našich spolupracovníků ve všech našich centrech po ČR," uvedl doktor Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
Celkově tak registr aktuálně disponuje s 96 012 aktivními dobrovolníky dostupnými pro pacienty. Ve všech registrech světa pak najdeme dohromady 36 864 478 zapsaných. Pozitivním trendem je rovněž nízký medián věku nově náborovaných, který se již druhým rokem drží na 25 letech. „Z odborného hlediska mě ale neméně těší nízký medián věku nově zapsaných. Ten se ještě před pěti lety blížil hranici 30 let. Dnes jsme o pět let níže. Čím mladšího dárce totiž dokážeme pro pacienta najít, tím je úspěšnost transplantace vyšší. Lze říci, že každých 10 let věku dárce navíc zhoršuje vyhlídku na úspěch transplantace o 3 %,“ doplnil Pavel Jindra.
Loni se k registraci rozhodlo nepatrně více žen než mužů, přihlásilo se jich 5 619, tedy o 393 více než mužů. Z pohledu regionů se nejvíce hlásili zájemci z Olomouckého, Ostravského a Plzeňského kaje.
„V letošním roce bychom rádi co nejdříve dosáhli magického čísla 100 tisíc registrovaných dárců. To je zhruba polovina naší cesty ke splnění letitého snu, totiž, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí,“ doplnil Jindra.
Celkem byly krvetvorné buňky odebrány 50 dárcům, z čehož 25 bylo pro naše pacienty, 25 pro zahraniční. „České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu, USA a Velké Británii, nejdále pak cestovaly do Austrálie,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra Jana Navrátilová. Naopak pro naše pacienty bylo ze zahraničí importováno 68 buněk, a to z nadpoloviční většiny z Německa.
