Mozková banka v Olomouci přispěje k léčbě Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci. Je druhá v Česku
Vzorky mozkové tkáně pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou nemocí, atrofií či paralýzou bude uchovávat Mozková banka na Neurologické klinice a Ústavu klinické a molekulární patologie v Olomouci. Banka je druhým podobným zařízením v zemi, jejím smyslem je přispět k výzkumu a rozvoji léčby těchto závažných nemocí.
Mozková banka bude uchovávat vzorky mozkové tkáně darované pacienty s neurodegenerativními onemocněními. V polovině září začala fungovat na Neurologické klinice a Ústavu klinické a molekulární patologie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého.
"Zřízením oficiální mozkové banky navazujeme na zhruba patnáctiletou klinickou a patologickou činnost v brainbankingu, a to především zásluhou profesorky Kateřiny Menšíkové a doktorky Lucie Tučkové, tehdy jako vůbec první v rámci České republiky," vysvětluje přednosta olomoucké Neurologické kliniky Petr Kaňovský.
Olomoučtí lékaři se tehdy inspirovali například londýnskou mozkovou bankou. "Po návratu jsme zavedli stejný systém i u nás. Nyní tato činnost získává oficiální status v návaznosti na nově pořízené špičkové vybavení, které nás posouvá na úroveň předních center například právě v Londýně, Vídni, Varšavě či Torontu," těší Kaňovského.
První oficiální mozková banka v České republice vznikla ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, druhá nyní v Olomouci, obě velmi těsně spolupracují.
"Určení správné diagnózy během života pacienta je v případě neurodegenerativních onemocnění stále velmi obtížné. Až ve dvaceti procentech případů je stanovena klinická diagnóza nesprávně, tedy je například diagnostikována Parkinsonova nemoc, přestože měl pacient úplně jiné neurodegenerativní onemocnění nebo kombinaci různých forem neurodegenerace. Detailní zkoumání mozkové tkáně darované pacienty tak má zásadní význam pro pochopení patologických dějů odehrávajících se v postiženém mozku a pro vývoj účinné léčby," popisuje přednosta.
Biologický materiál v mozkové bance lékaři získávají u pitvy. Odběr a výzkum probíhají v souladu s etickými standardy a s předchozím souhlasem zemřelého nebo osob jemu blízkých. "Pokud dárce není schopen vyplnit a podepsat informovaný souhlas, může tak učinit jeho nejbližší příbuzný," vysvětlil přednosta Ústavu klinické a molekulární patologie Jan Bouchal.
Vzorky jsou uchovány v mrazicím boxu při teplotě mínus osmdesát stupňů, další jsou fixovány ve formalínu. Oba postupy lékařům umožní výzkum po mnoho let po uložení. Pro darování mozku pro vědecké účely se mohou rozhodnout i lidé, kteří nemají neurodegenerativní onemocnění, vědcům tak umožní srovnání zdravého mozku s mozkem postiženým.
