Za týden se nechalo očkovat proti žloutence A 15 tisíc lidí
Za týden se nechalo proti žloutence A očkovat 15 tisíc lidí, od ledna už bylo podáno přes 127 tisíc dávek vakcín. Loni to byla zhruba polovina za celý rok. Vyplývá to z dat, které poskytlo ministerstvo zdravotnictví. Kvůli velkému zájmu není vakcín dostatek.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na webu uvedl, že do Česka míří mimořádné dodávky. Letos se nakazilo hepatitidou A již více než 1800 lidí, nejvíc od roku 1996. Loni jich byla zhruba třetina.
„Vzhledem k mimořádně zvýšené poptávce po vakcinaci, která souvisí s aktuální epidemiologickou situací, řeší SÚKL problematiku zásobování již od letních měsíců," uvedl SÚKL. První mimořádná dodávka dorazila již v září, proti předchozímu období ale byl zájem několikanásobný.
„Požadavek na dodávky vakcín se s ohledem na výrobní proces zadává dlouho předem. V době plánování dodávek na příslušný rok nebylo možné predikovat mimořádně vysoký nárůst poptávky v posledních měsících," uvedl ředitel SÚKL Tomáš Boráň. Další dodávky očkovacích látek očekává v těchto dnech a poté v následujících týdnech.
Podle epidemiologa Rastislava Maďara se Česko snaží získat vakcíny i v zahraničí v rámci Evropské unie, uvedl to na sociální síti X. Podle informací Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se podobně jako v ČR potýkají letos s nárůstem nemocných také Slovensko, Maďarsko a Rakousko.
Většině lidí v ČR vakcínu zdravotní pojišťovny očkování nehradí. Zaplacené mají očkování jen některé profese jako zdravotníci a lidé, kteří se podle hygieniků setkali s nakaženým. Ostatní včetně dětí si musí vakcínu hradit, stojí zhruba 1500 korun za jednu dávku. Část ceny pojišťovny hradí zpětně. Pro navození plné ochrany jsou třeba dvě dávky.
Pokud jsou příznaky přítomny, obvykle trvají osm týdnů a mohou zahrnovat: nevolnost, zvracení, průjem, žluté zabarvení kůže a očí, horečku, a bolesti břicha. U přibližně 10–15 % lidí se příznaky znovu objeví v prvních šesti měsících po počáteční infekci.
Akutní selhání jater se vyskytne vzácně a je častější u starších osob.
Zdroj: wikipedia
K zajištění očkování pro co největší počet zájemců, mohou podle Maďara lidé druhou dávku odložit. „Situaci se dá pomoci i tak, že ti co už měli první dávku, využijí k aplikaci druhé delší interval a vydrží do prosince nebo roku 2026," napsal Rastislav Maďar. U vakcíny Vaqta je podle něj možné počkat až 18 měsíců, u Avaxim 36 měsíců a Havrixu až 60 měsíců.
Hlavní příčinou nárůstu případů je podle lékařů nízká proočkovanost a dlouhé období bez většího výskytu onemocnění, které vedlo ke ztrátě přirozené imunity. S poslední velkou epidemií se Česko potýkalo v roce 1979, kdy se nakazilo z polských jahod přes 32 tisíc lidí. V roce 1989 jich bylo více než 2600. Po revoluci lékaři zaznamenali víc nemocných jen v roce 1996, tehdejších 2083 případů ale bude letos s největší pravděpodobností překonáno. Jen v Praze jich za předcházející týden přibylo 61.
