Fenek berberský je nejmenší liška na světě, malá zlatoplavá pouštní šelma, která má vzhledem k velikosti těla největší uši ze všech psovitých šelem a bohatě osrstěný ocas. V Zoo Olomouc se koncem roku fenkům narodila mláďata. Rodiče je však bedlivě střežili a nechtěli je dlouhé týdny ukázat ani svým ošetřovatelům. Dnes jsou mláďata už k vidění.
„Současnou skupinu tvoří chovný pár, který se těší z mláďat poprvé. Samice je naší odchovankou, samec pochází ze Zoo Praha. Mláďata se sice narodila 14. 12. 2018, ale teprve nyní se rozkoukávají, začínají se ukazovat venku a ostražití rodiče si tak mohou na chvíli vydechnout,“ vysvětluje zooložka Jitka Vokurková. „Naše mláďata absolvovala již odčervování i první vakcinaci,“ doplňuje.
Olomoucká zahrada chová fenky od roku 2006. K dnešnímu dni se zde narodilo celkem 28 mláďat. Jedná se o zvířata s noční aktivitou, současně nám záleží na tom, aby je příchozí návštěvníci viděli aktivní. Ve dne je tedy v pavilonu simulována noc. Návštěvníci vchází do tmy, v níž svítí pouze malá barevná světla, která zvířata příliš nevnímají, lidé je však mohou pozorovat při různých činnostech. Mláďata jsou stále v boudě s matkou, přijímají od ní mléko, otec nosí potravu před boudu.
Počty těchto zvířat v zajetí dosahují 144 jedinců a v rámci Evropy je chová 50 institucí. Areál fenků leží v pouštních oblastech severní Afriky, Sinajského a Arabského poloostrova. Jejich kořistí se stávají drobní hlodavci, ptáci, ještěři a hmyz, živí se kořínky, pochutnají si i na datlích. Vydrží dlouho bez vody, obvykle jim postačí tekutiny obsažené v potravě. Nepřátelé fenků patří do řad zdivočelých psů, dravých ptáků a větších plazů. Matka rodí 2-4 slepá mláďata. Zajištění potravy rodině spadá do pracovních povinností samce. Po dvou týdnech se mláďata začínají poprvé dívat na svět, po dalších dvou týdnech je už v noře pěkně živo, neboť začínají objevovat kouzla her. Ve chvíli, kdy by mělo dojít na ochranu potomků, neznají fenci bratra. Své malé svěřence chrání skutečně bedlivě a ostražitě. K pohlavní dospělosti pouštních lišek, které se zajetí mohou dožít až 12 let, dochází do jednoho roku.
Díky 15 cm dlouhým ušním boltcům oplývají skvělým sluchem. Uši pomáhají fenkům i při ochlazování – fungují jako tepelný výměník. Pouštním podmínkám je fenek náležitě přizpůsoben - tlapky mu před rozpáleným pískem chrání hustá srst. V důmyslném systému podzemních chodeb se může potkat hned několik rodin. Jediná rodina mnohdy čítá i 10 jedinců. Pro fenky je příznačná hravost a nebývalá pohyblivost - dospělý jedinec dokáže vyskočit 70 cm do výšky a více než metr do dálky. V případě pocitu ohrožení se umí zahrabat tak rychle, že doslova „zmizí v písku“.
