Před 30 lety byla zřízena CHKO Litovelské Pomoraví
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Litovelské Pomoraví, která byla vyhlášena 29. října 1990 v Olomouckém kraji, patří s rozlohou 96 kilometrů čtverečních k nejmenším CHKO v ČR. Přesto je tuzemským unikátem, který zřejmě nemá obdoby ani nikde v Evropě. Zásluhu na tom mají meandrující řeka Morava s písečnými náplavami a přilehlé lužní lesy, nivní louky a mokřady, které jsou přirozeným biotopem pro řadu ohrožených rostlin a živočichů.
Pruh chráněných lesů, luk a mokřadů, který se táhne od Mohelnice k Olomouci, dosahuje šířky pouhých tří až osmi kilometrů. Mimořádně cenná je mokřadní část Litovelského Pomoraví, zapsaná od roku 1993 na seznamu Ramsarské úmluvy významných mokřadů. Druhou polovinu chráněného území tvoří masiv Doubravy s mírně zvlněnou pahorkatinou a zachovalým komplexem chlumních doubrav. Ve výšce 345 metrů nad mořem se zde nachází nejvyšší bod CHKO.
Pestrá paleta druhů
Hlavním přírodovědným fenoménem Litovelského Pomoraví je vnitrozemská říční delta toku Moravy. V řece přebývá až 60 druhů ryb a řada obojživelníků, v jeskyních se hojně vyskytují vrápenci a netopýři. Z ptactva sídlí v Litovelském Pomoraví, které též bylo vyhlášeno ptačí oblastí v rámci evropského programu Natura 2000, ledňáček říční, evropsky vzácný lejsek bělokrký či budníček menší, z dravců moták pochop a luňáci. V mokřadní vegetaci jsou přirozeně zastoupeni čápi i volavky.
Přirozenou hradbu před rozlévající se Moravou tvoří bohaté lužní lesy, které společně se zdejším systémem takzvaných selských hrází plnily od středověku protipovodňovou funkci.
Na území CHKO Litovelské Pomoraví je 27 maloplošných zvláště chráněných území.
