V olomoucké zoo se narodilo už sedm antilop. Další jsou na cestě

Zimoviště afrických zvířat v olomoucké zoo mívají začátkem jara napilno a letos situace není jiná. Čerstvě narozená mláďata antilop se již těší, až se dostanou poprvé ven.

„Vypouštění oryxů v olomoucké zahradě je závislé na počasí. Většinou k němu dochází v květnu, od října pobývají na zimovišti. S tím souvisí i březost samic a následné datum porodů. Čím je tepleji a čím dříve oryxe můžeme vypustit ze zimoviště, tím dříve samice venku zabřeznou, a tím dříve se na zimovišti narodí mláďata,“ objasňuje koloběh zooložka Libuše Veselá.

Olomoucká zahrada chová oryxe od roku 1973 a patří k nejúspěšnějším chovatelům této antilopy v Evropě. V roce 1975 získala i zvířata z odchytu v Namibii. Za celou dobu chovu zde došlo k 334 porodům.

Mláďata se rodí po zhruba 8 a půl měsíce trvající březosti ve stáji na zimovišti a poprvé spatřují krásy přírody na jaře, kdy je celé stádo po zimě vypouštěno do svého travnatého venkovního výběhu. V krátké době přichází samice do říje, většinou všechny zároveň, a vše směřuje k páření.

Oryx je poddruhem africké pouštní antilopy. Zvířata zdobí jedinečná černobílá kresba, stejně jako typický úhoří pruh na zádech. Dlouhé rohy vzhled umocňují. Jejich skupiny čítají přibližně 15 členů, někdy se však stáda při svých dlouhých cestách za vodou a potravou setkají a dále pokračují v počtu až 200 jedinců.

Ve skupině panuje přísná hierarchie. Výsostní postavení je dáno dominantnímu samci, mezi samicemi probíhají po vypuštění do výběhu vzájemné ritualizované souboje, které vedou k seřazení do hierarchického žebříčku.

Oryxové se projevují takzvaným distančním chováním, kterým si jednotlivá zvířata udržují od sebe vzájemný odstup. Porušují jej pouze v případě souboje, páření či ve vztahu matky k mláděti.