Hospody na vesnicích a městech do pěti tisíc obyvatel jsou nejohroženějším druhem současné gastronomie. Vyplývá to z průzkumu největšího českého pivovaru Plzeňského Prazdroje, podle něhož skončilo za čtyři roky 15 procent těchto provozoven. Jedná se o více 1300 hospod, přičemž 250 z nich zavřelo loni. Na vině je především covid a následný růst cen energií. Mnoho lidí se také naučilo si pivo kupovat v obchodech a do restaurací už vůbec nechodí.
Podle průzkumu více než 17 procent restauratérů zvažuje, že činnost pověsí na hřebík a hospodu raději zavřou. Nejčerněji se na celou situaci dívají právě hospodští z vesnic. „Zatímco ve větších městech často končící hospodu převezme nový nájemce a její provoz třeba s nějakou obměnou znovu rozjede, na vesnicích je to mnohem problematičtější. Uzavření hospody většinou znamená její definitivní konec,“ uvádí agrární analytik a ekonom pivovaru Petr Havel.
Po dvou covidových letech loni do jejich podnikání výrazně zasáhl růst cen všech vstupů. Hospodští tak musí velmi citlivě zvažovat jaké budou koncové ceny, přičemž právě na vesnicích jsou na to štamgasti nejnáchylnější. „Zároveň mnoho lidí na vsích a v menších městech přešlo na pití piva v domácím prostředí – v garážích nebo na zahrádkách. A nové hosty shánějí hospodští na vesnicích velmi těžko,“ podotýká obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.
Celkem se podle dat plzeňského pivovaru za poslední čtyři roky počet vesnických hospod snížil o 15 procent. To je o polovinu více, než kolik ubylo provozoven ve městech nad 100 tisíc obyvatel. Kromě úbytků poštu podniků svědčí o zhoršující se situaci i další data.
„Například v roce 2019 navštívilo vesnickou hospodu alespoň jednou za 14 dní 67 procent lidí, loni už to bylo jen 62 procent. A snižuje se také jejich frekvence, návštěvy hospod nejvíce ze všech omezili právě lidé v obcích do 5 000 obyvatel,“ doplnil mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
