Šance na výstavbu Šantovky Tower v Olomouci vzrostla. Soud zamítl žalobu veřejného ochránce práv

"Krajský soud opětovně odmítl žalobu veřejného ochránce práv, neboť dospěl k závěru, že veřejný ochránce práv neprokázal, že by na podání žaloby existoval závažný veřejný zájem. Krajský soud byl vázán zrušujícím rozsudkem NSS, v jeho intencích postupoval, provedl potřebné dokazování, nicméně dospěl k závěru, že žalobce neunesl své důkazní břemeno," řekla předsedkyně senátu Barbora Berková. Ombudsman podle soudkyně neprokázal, že by existovalo riziko systémové podjatosti úředníků, kteří územním rozhodnutí pro stavbu Šantovky Tower rozhodovali.

Za projektem 74 metrů vysoké budovy Šantovka Tower stojí podnikatel Richard Morávek. O Šantovce Tower se v Olomouci léta diskutuje. Nesouhlasí s ní památkáři a někteří odborníci, podle nichž by poškodila historické panorama města. Morávek tvrdí, že panorama Olomouce ohroženo není.

"Jsme rádi, že soud již poněkolikáté svým rozhodnutím potvrdil, že náš právní názor je správný a že všechna rozhodnutí ve věci projektu Šantovka Tower byla učiněna v souladu se zákonem," řekl Morávkův mluvčí Petr Hlávka.

Rozhodnutí soudu je podle Hlávky precedentem i pro fungování státní správy. "Pokud by úřad veřejného ochránce práv mohl bez dostatečného zdůvodnění a důkazů vstupovat do pravomoci orgánů státní správy a zpochybňovat její rozhodnutí, učinilo by to systém zcela nefunkčním. I tak je smutné, že rozhodování o jednom stavebním povolení může v ČR trvat více než desetiletí," dodal.

Žalobu ve veřejném zájmu podala na magistrát v roce 2019 bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, podle které úředníci porušili při rozhodování o Šantovce Tower několik zákonů a umístění stavby povolili na základě nezákonných závazných stanovisek i v rozporu s územním plánem. Územní rozhodnutí ale před podáním této žaloby nabylo právní moci, investor mohl požádat o vydání stavebního povolení a zahájit výstavbu. Ombudsmanka proto požádala soud o přiznání odkladného účinku žalobě a uspěla. Odkladný účinek přiznal kasační stížnosti i Nejvyšší správní soud. Investor tak dosud nemohl požádat o stavební povolení.

Třímiliardová proměna parkovišť u Šantovky: v Olomouci má vyrůst nová multifunkční čtvrť

Čtvrtek, 26. října 2023, 16:59Z krajeSpolečnost

V průběhu příštího roku předpokládá developerská skupiny Redstone olomouckého podnikatele Richarda Morávka začátek výstavby nové moderní části města nazvané Šantovka District. Ta je pozměněnou verzí původního záměru rozšíření stejnojmenné...

Olomoucký krajský soud své rozhodnutí před dvěma lety zdůvodnil tím, že úřad ombudsmana nedokázal svoji podanou žalobu vůči územnímu rozhodnutí pro Šantovku Tower podložit závažným veřejným zájmem. Nejvyšší soud, ke kterému ombudsman Stanislav Křeček následně podal kasační stížnost, pak dospěl k závěru, že požadavek závažného veřejného zájmu v tomto případu naplňuje Křečkovo tvrzení týkající se systémového rizika podjatosti rozhodujících úředníků. Tím je podle soudu nepochybně ohrožen veřejný zájem ohledně nestranného rozhodování orgánu státní správy, který lze považovat za dostatečně závažný k podání žaloby ombudsmanem.

Ombudsman Stanislav Křeček po dnešním verdiktu soudu uvedl, že velmi pravděpodobně podá další kasační stížnost. "Ta bude důležitá také proto, aby Nejvyšší správní soud vymezil, v jakých případech může ombudsman žalobu ve veřejném zájmu podávat. Podle našeho názoru byl v tomto případě porušen veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy a to kvůli riziku takzvané systémové podjatosti. Proto nás rozhodnutí krajského soudu samozřejmě nepotěšilo. Ale svým způsobem ani nepřekvapilo, protože tento senát už takto rozhodl předtím. Máme za to, že nyní krajský soud nerespektoval rozsudek Nejvyššího správního soudu," komentoval ombudsman. 

Křeček zároveň upozornil, že radnice v roce 2010 uzavřela s investorem Šantovky Tower smlouvu o spolupráci, která zahrnovala odpovědnost města za výsledek projektu, což není obvyklé. Ombudsman ale podle soudkyně neidentifikoval mezi zástupci města osobu, která by měla zájem na výsledku řízení, vyjadřovala podporu projektu a mohla působit na příslušné úředníky. "Kdybychom znali konkrétní osoby, tak se obrátíme na policii, a ne na krajský soud, aby vyřešil systémovou podjatost. Ta znamená, že bez ohledu na odpovědnosti jednotlivých lidí, jednotlivých úředníků, jednotlivých zastupitelů, je tady vážné podezření, že nebylo rozhodováno nezávisle," tvrdí veřejný ochránce práv.