Chvíli po narození už chodí za matkou. V Zoo Olomouc přišlo na svět mládě pakoně běloocasého

Olomoucká zoologická zahrada chová pakoně běloocasé od roku 1992, ze Zoo Bratislava tehdy získala přímé potomky pocházející z importu Josefa Vágnera z Afriky. Za více než 30 let se na Svatém Kopečku narodilo 57 mláďat. Nejnovější z přírůstků poznává venkovní výběh v areálu. „V zoologických zahradách není tento pakůň často chován, a proto vždy vzbuzuje pozornost návštěvníků, ale i odborné veřejnosti. Zoo celého světa chovají přibližně 100 pakoní běloocasých, z čehož nejvíce jich je v Evropě, v celkem 15 chovatelských institucí v rámci EAZA žije 87 jedinců. Za posledních 12 měsíců uvádí mezinárodní evidence u tohoto druhu jen šest porodů,“ upozorňuje mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.

Levharti si v olomoucké zoo pochutnali na koze zavěšené na stromě. Trénují tak své přirozené instinkty

Středa, 7. srpna 2024, 06:50ZprávyOlomoucko

Levharti čínští, kterých se ve volné přírodě v současné době pohybuje posledních několik set jedinců, si v olomoucké zoo pochutnali na koze zavěšené na stromě. Chovatelé tak trénují jejich přirozené instinkty spojené s lovem.

Mláďata sledovacího typu se pár minut po narození staví na nohy a okamžitě sledují matku přitisknutá k jejímu boku. „Radost, že se do šestičlenné skupiny v Zoo Olomouc narodilo další mládě, jsme měli velkou. O to větší ji máme nyní, kdy můžeme prohlásit, že toto mládě je samička, kterou si můžeme ponechat do svého vlastního chovu,“ komentoval v tiskové zprávě vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář.

Pakůň běloocasý se původně vyskytoval v savanách jižní Afriky, Namibie a Botswany. Dříve byl považován za škůdce a kvůli typické zvídavosti nebylo těžké tento druh antilopy lovit až v takové míře, která přivedla druh na pokraj vyhubení. „Na soukromých farmách přežilo cca 300 jedinců, kteří se stali základem současné populace. Zánik mu hrozil ještě ve 30. letech 20. století. Farmáři ale pochopili, že chov místních antilop a tedy i pakoňů může být výnosnější a pro lidi zdravější než chov z Evropy dováženého skotu, a tak začali pakoně chovat pro maso a trofejní lov, což mu zajistilo přežití,“ přiblížila mluvčí Gronská s tím, že pro pakoně běloocasé je v současnosti hrozbou křížení s výrazně početnějším pakoněm žíhaným, ne všichni afričtí farmáři dbají při hospodaření také na ochranářské aspekty.