Levharti si v olomoucké zoo pochutnali na koze zavěšené na stromě. Trénují tak své přirozené instinkty

Levhart čínský žije pouze na území Číny, kde obývá především hornaté oblasti, husté lesy, ale může být i ve stepích a polopouštích. Ve volné přírodě se nyní pohybuje posledních několik set kusů.

"A právě pro levharty čínské připravili ošetřovatelé velkou hostinu v podobě kozy bezoárové. Tu zavěsili usmrcenou na kladku, aby levharti museli při jejím dobývání uplatnit své přirozené instinkty spojené s lovem. Současně se tak naplnil význam slova enrichment, což je činnost směřující k obohacení života zvířat, která jsou chována v lidské péči," vysvětluje neobvyklou událost zooložka Jitka Vokurková.  

Levhart čínský je jinak velmi plaché a samotářské zvíře, které žije skrytě. Rozmnožuje se převážně v měsících leden a únor, jeden chovný pár se může pářit až stokrát za den. Samice rodí nejčastěji dvě až tři mláďata. Levhart se řadí k nočním lovcům, své území si označuje močí, výkaly a stopami po drápech. Kromě člověka nemá přirozeného predátora. Ten je pro něj největší hrozbou, neboť Číňané levharta považují za škůdce v zemědělství a současně ho využívají v tradiční čínské medicíně.

"Zoologické zahrady dnes dbají na to, aby výběhy byly co největší a vzhledem se přiblížily přírodnímu prostředí, jež připomíná domovinu zvířat. Shánění potravy i lov kořisti zaberou v přírodě mnoho času. Proto je pro zvíře podnětné, když nedostane své krmení připravené pouze do misky, ale k jeho získání musí vyvinout nějakou činnost," popisuje mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská enrichment.

Oblíbeným postupem jsou například vydlabané dýně, zamražení potravy do ledu nebo naplnění bambusového tubusu červy, jaguárům a levhartům se maso věší do výšky, často se do výběhu umisťují také různé pachy, které velké kočkovité šelmy stimulují k aktivitě.