V srpnu hostil Zlatokopecký skanzen u Zlatých Hor na severu Olomouckého kraje mistrovství světa v rýžování zlata, o měsíc později čelil obrovském přívalu vody při povodňové katastrofě. Škody jsou obrovské. Oblíbený turistický cíl má zničenou infrastrukturu, řeka si v areálu vytvořila nová koryta, vyhloubila hluboké krátery. Obnova potrvá zřejmě ještě několik měsíců.
Mlýny i sruby ve Zlatokopeckém skanzenu na Jesenicku přežily, voda ale zcela podemlela terény a zničila infrastrukturu. Škoda je odhadována na miliony korun. Naopak rozhledna na Biskupské kupě nedaleko Zlatých Hor je již otevřená, byť kvůli zákazům vstupů do lesů z polské stany přichází o řadu turistů. Od příštího víkendu by měla být přístupná i Poštovní štola.
Zlatokopecký areál je nyní neprůchodný, kvůli podemletým břehům a svahům jsou některá místa velmi nebezpečná. „Skanzen je komplet spláchnutý. Letos určitě neotevřeme, doufáme, že stihneme příští sezonu. Čeká nás zde spousta zemních prací a především práce těžké techniky,“ uvedl ředitel příspěvkové organizace Zlatohorsko kraj pokladů Jiří Juráš.
Středa, 16. října 2024, 16:56
Ničivé povodně zasáhly v polovině září na Jesenicku domy, silnice, plynovody i další infrastrukturu, škody ale sčítají také například restaurace, hotely a turistické cíle, přes které se voda neprohnala. Do regionu na severu Olomouckého kraje, který...
Ničivé povodně nejvíce odnesla strana od Rejvízu, kde pršelo nejvíc. „Stékalo to údolím Olešnice kompletně dolů, na stezce z Dolního údolí k nám měla Olešnice šanci se pořádně rozlít. Vytvořila se zde tři koryta řeky. Dosud se nemůžeme s technikou dostat dozadu na mlýny, kde si řeka vytvořila nové koryto před mostem. Na budovách zřejmě škody nebudou, mlýny stojí, jsou ale podemlety obrovským kráterem - řešíme, jak je zabezpečit do zimy. Dole voda smetla závodiště, zničila elektroinstalaci i cestu, mostky to naštěstí vydržely,“ doplnil ředitel organizace.
Voda zničila ve skanzenu nejen infrastrukturu, ale přinesla s sebou i obrovské množství naplavenin. „Jsme si vědomi toho, že technika v regionu je nyní potřeba jinde. Obnova tak bude záležet na tom, jak rychle to půjde,“ poznamenal Jiří Juráš. Zlatokopecký skanzen přitom čelí pohromám již potřetí za sebou. Na konci roku 2020 způsobila ve skanzenu obrovské škody vichřice, která v areálu smetla stovky stromů. „Započítat do toho musíme i covid, o nás by se mohla psát už kronika. Je to hrozné, ale snažíme se v tom najít i pozitiva; při obnově můžeme vybudovat například infrastrukturu pro karavany,“ podotkl Juráš.
Hornický skanzen v Údolí ztracených štol zkázu zažil čtyři týdny poté, co ve svých prostorách hostil světovou elitu zlatokopů, kteří sem přijeli poměřit své síly na Mistrovství světa v rýžování zlata. Bylo jich téměř 500 z 21 zemí světa. Právě mezinárodní ohlas stojí za vypsáním veřejné sbírky města Zlatých Hor na jeho obnovu. „Kvůli rozsahu a lidským tragédiím v celém Jeseníku a okolí jsem tomu nebyl příliš nakloněn, sbírek je hodně a jsou lidé, kteří přišli o všechno. Ozývali se však mnozí účastníci a doptávali se na pomoc, sbírku proto město pro skanzen zřídilo,“ dodal ředitel Juráš.
Autoři ČTK | Foto poskytla organizace Zlatohorsko kraj pokladů
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
