V místě budoucí trasy dálnice D35 u Olomouce nedaleko Křelova objevili archeologové při záchranném výzkumu význačné nálezy ze starší doby bronzové i dalších historických období. Návrší, jehož podobu nyní proměňují stavbaři s těžkou technikou, bylo v minulosti důležitou pohřební lokalitou. Odborníci z Archeologického centra Olomouc odhalili 130 hrobů, oblast se stala největším nalezištěm nitranské kultury. Terénní část bádání probíhala loni a na začátku letošního roku, nyní se experti věnují detailní analýze a interpretaci objevů.
Hroby na trase stavby D35 Křelov – Slavonín obsahovaly kosterní pozůstatky o milodary - měděné ozdoby, kostěné korálky, kamenné šipky, měděný prstýnek nebo kostěná šídla. „Mezi objevenými artefakty jsme našli také typický měděný náramek ve tvaru vrbového lístku,“ uvedla vedoucí výzkumu archeoložka Vendula Vránová. Muži a ženy byli pohřbíváni v odlišných polohách a na onen svět je doprovázely jiné předměty. Muži například dostávali kančí kly a lovecké nástroje, zatímco ženy měly v hrobech šperky a korálky z parohů.
Na pohřebišti archeologové nalezli také hroby kultury se šňůrovou keramikou. Kromě bohatých nálezů jsou podle odborníků zajímavé i tím, že hroby z nitranské kultury a kultury se šňůrovou keramikou se vzájemně nenarušovaly.
Úspěšní byli archeologové také při průzkumu lokality v části Křelova - Břuchotína zvané Sedmiměřičná, kde identifikovali čtyři různá pohřební období. „Oblast byla využívána pro pohřební účely více než 3000 let, od konce pozdní doby kamenné až do 9. století, kdy zde žilo slovanské obyvatelstvo na území Velkomoravské říše,“ doplnila mluvčí centra Nikola Orlitová. Také zde archeologové objevili pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou (2600 př. n. l.), odkryli 17 kostrových hrobů, čtyři zřejmě patřily mužům, kteří byli pohřbeni s keramickými nádobami, pazourkovými nástroji a sekerkami.
Pátek, 11. října 2024, 14:06
Vedení Univerzity Palackého (UP) v Olomouci odsouhlasilo záměr nabytí rozsáhlého areálu Hanáckých kasáren, budova v centru města vznikla v první polovině 19. století a v posledních letech je až na některé výjimky nevyužitá a opuštěná. Vzdělávací...
Kolem hrobů se navíc nacházely kruhové žlábky, pravděpodobně pozůstatky dřevěných konstrukcí, které oddělovaly posvátný prostor pohřebiště od okolí. „Jedná se teprve o páté naleziště, na kterém se archeologům podařilo identifikovat obvodové žlábky kolem hrobů,“ doplnila mluvčí Orlitová.
Významným nálezem je podle nich také hrob germánského bojovníka se štítem a železným kopím ze 3. století, první takový objev na střední Moravě. Na pohřebišti odborníci také odkryli sedm žárových hrobů, kde nalezli typické kovové šperky spojené s Kelty.
Záchranný archeologický výzkum na trase D35 v úseku mezi Křelovem a Slavonínem odborníci prováděli od srpna 2023 do dubna 2024. Nyní budou nalezené artefakty a kosterní pozůstatky analyzovat. Získat by tak měli nové poznatky o fyzické podobě tehdejších obyvatel, jejich zdravotním stavu, výživě a genetické příbuznosti. Stavba, která dokončí západní obchvat Olomouce, by měla být dokončená ve zkráceném termínu do listopadu příštího roku.
Autoři ČTK | Foto poskytlo Archeologické centrum Olomouc, Stanislav Heloňa
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
