Vědci z Olomouce zvýší odolnost vojtěšky. S úpravou genů klíčové luštěniny pomohou kolegové v USA

Vojtěšku pěstují zemědělci v celosvětovém měřítku na více než 34 milionech hektarů. „Zabraňuje erozi půdy, zlepšuje její úrodnost i strukturu a pomáhá snižovat kontaminaci povrchových a podzemních vod. Zároveň poskytuje píci i vysoce kvalitní proteiny a výživové doplňky pro lidskou výživu, jelikož obsahuje cenné antioxidanty, minerály, enzymy a vitamíny. Vojtěška navíc díky symbióze s půdními bakteriemi rodu Sinorhizobium dokáže absorbovat velké množství atmosférického dusíku. Půdu tak vojtěška obohacuje o tento důležitý chemický prvek, což snižuje množství použitých průmyslových hnojiv nepříznivě zatěžujících ekosystém,“ popisují význam luštěniny odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci.

Katedra biotechnologií se zapojí do projektu pojmenovaného Experimentální využití mitogenem-aktivovaných proteinkinas a moderních mezioborových přístupů pro perspektivní zlepšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení, který potrvá 46 měsíců. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podpořilo práci vědců částkou 7,5 milionu korun.

Jaký vliv mají rodiče na své potomky? Odborníci z UP sledovali životní styl rodin

Neděle, 3. listopadu 2024, 16:15SpolečnostOlomoucko

Nová monografie Dagmar a Erika Sigmundových z Fakulty tělesné kultury olomoucké univerzity přináší informace o tom, jak životní styl rodičů ovlivňuje jejich děti. Zjistili například, že nadváha matky výrazně zvyšuje riziko obezity u dětí, které s ní...

Experti se zaměří na úpravy, které by měly vyslyšet poptávku zemědělců po odolnějších genotypech vojtěšky. I tato rostlina se potýká s klimatickou změnou, negativní dopady přináší letní vedra a sucha i jarní a podzimní mrazy. „Chceme odhalit funkční mechanismus, jakým signalizace stresových podnětů z vnějšího prostředí, konkrétně stresem indukovaná mitogenem aktivovaná proteinkinasa (SIMK), ovlivňuje vytváření průduchů a epidermis listů, a tím také produkční parametry vojtěšky. Pomocí genetického inženýrství zaměřeného na SIMK pak budeme moci zvýšit odolnost vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy,“ vysvětlil cíl projektu jeho hlavní řešitel Jozef Šamaj, vedoucí katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty.

Při práci na editaci a modifikaci genů vojtěšky využijí vědci moderní metody, aplikování některých postupů umožní právě spolupráce s americkou univerzitou. „V USA není problém s uplatněním CRISPR/Cas9 technologie u zemědělských plodin, což představuje další přidanou hodnotu. Je to i důvod, proč náš projekt kvůli zkostnatělé legislativě EU řešíme právě ve spolupráci s partnerem v USA,“ podotkl v tiskové zprávě profesor Šamaj.