ANKETA: Chrám v Olomouci má nové nasvícení: zářivá krása nebo znečištění noční oblohy?
Nedávná modernizace dekorativního osvětlení katedrály svatého Václava v Olomouci přinesla nejen přesnější nasvícení památky a energetickou úsporu, ale i kritické ohlasy. Část veřejnosti se pozastavila nad podobou zeleného ozáření historické chlouby města, další lidé upozorňovali na riziko výraznějšího světelného znečištění. Podle zástupců města seřízením a inovací světel došlo naopak k úbytku světelného smogu.
Novogotický chrám v širším centru hanácké metropole dostal v průběhu září nové venkovní osvětlení, které tvoří celkem 68 LED zdrojů. Díky úpravě provedené k příležitosti svátku svatého Václava a Dne české státnosti, došlo oproti dřívějšímu stavu k lepšímu nasvícení nejen spodní části katedrály, ale také její horní části a špičatých věží. Oproti původní spotřebě starších svítidel na úrovni 7000 W se podařilo dosáhnout takřka třicetiprocentní úspory.
Obyvatelé při pohledu na dominantu Olomouce noční novinku brzy zaznamenali a fotografie chrámu sklízely na sociálních sítích zejména pozitivní ohlas. Olomoucký hvězdář Michal Štipl nicméně upozornil na jev světelného smogu, tedy narušení přirozené noční tmy. Světelné znečištění má obecně dopady nejen na pozorování noční oblohy, ale také na životní prostředí člověka a zvířat.
„Jéé a já si zrovínka říkal, že bych chtěl v Olomouci ještě o něco víc světelnýho smogu! A tak mě velice potěšilo, že na náš historický a architektonický skvost nově svítíme 68 ledkami o výkonu 5000 W, a to nejenom na spodek, ale rovnou i na střechu a půlku oblohy. Ve své tiskové zprávě se olomoucký magistrát pyšní tím, že toto nové osvětlení přináší energetickou úsporu a omezení světelného znečištění. Skoro se bojím, že v říjnu oznámí uzavření jednoho pruhu na olomouckým obchvatu, aby tím dosáhli plynulejší dopravy,“ napsal s notnou dávkou sarkasmu hvězdář z Hané.
Podle mluvčího radnice Jana Horejše v průběhu září prováděly Technické služby města Olomouce instalaci a seřizování, testování a nastavování intenzity světelných kuželů, s tím, že se již podařilo dosáhnout optimálního nastavení. „Nový systém osvětlení je založen na použití svítidel s velmi úzkými vyzařovacími úhly, které umožňují přesnější směrování světelného paprsku. Díky tomu lze dosáhnout požadované intenzity osvětlení s nižším světelným výkonem, přičemž světelný tok je koncentrován převážně na cílové plochy. Tento způsob osvětlení sice může při specifických atmosférických podmínkách – například při mlze či nízké oblačnosti – vizuálně působit jako výraznější světelný efekt směrem k obloze, avšak ve skutečnosti dochází k výraznému snížení celkového světelného úniku do okolního prostředí,“ uvedl k problematice mluvčí Horejš.
Profesor Ondřej Haderka, vedoucí Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, míní, že nasvícení památek v Olomouci nevybočuje ze zvyklostí měst obdobné velikosti a významu.
„Vždy proti sobě stojí zájem turismu či bezpečnosti na jedné straně a životní prostředí a negativní jev světelného znečištění z astronomického pohledu na druhé straně. Je jasné, že v centrech městech v památkové zóně bude převažovat první zájem. Moderní technologie může pomoci k přesnějšímu nasvětlení, obecně jsou na tom LED technologie lépe, jsou lépe směrovatelné,“ komentoval Ondřej Haderka.
Jak velký díl světelného znečištění, které stotisícové město s řadou budov a objektů vyzařuje do okolí, by se mohl odkrojit redukcí nasvícení památek, je podle něj složité stanovit. „Veřejné osvětlení ulic či přechodů směřuje jednoznačně shora dolů k povrchu. U památek poměrně velké procento světla míří vzhůru. I nasvícení jedné památky způsobuje osvícení oblohy násobně větší než podobný světelný výkon využitý k osvětlení komunikací nebo chodníků. O to větší pozornost je potřeba nasvícení památek věnovat,“ poznamenal profesor Haderka.
Podle Michala Štipla by bylo vhodné zvážit zhasnutí celonočního nasvícení v pozdějších nočních hodinách, například kolem půlnoci, což by vedlo k úbytku světelného znečištění, a ještě větší úspoře energie.
„Z mého pohledu fyzika by bylo dobře, kdyby se to tak dělalo. Ale samozřejmě jsou další otázky například památkové péče či vzhledu vzdáleného nočního pohledu na město a tak dále,“ podotkl vedoucí Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR.
Například v Praze se 150 slavnostně nasvícených budov metropole halí do tmy od půlnoci, olomoucká radnice ale v tuto chvíli takový krok nechystá. „Podněty od občanů k tomuto tématu nemáme. Vypnutí dekorativního osvětlení chrámu se nezvažuje,“ doplnil Jan Horejš.
