Medvědokočky si užívají jarní slunce. V Zoo Olomouc se radují z mláděte binturonga
V zoologické zahradě na Svatém Kopečku se těší z dalších jarních přírůstků, skupina binturongů se rozrostla o nové mládě. Za krátkou dobu jde již o druhého potomka u této cibetkovité šelmy. Návštěvníci už je mohou pozorovat i ve venkovní části výběhu.
„Šelmy se patrně předhánějí v tom, kdo zvěstuje narození potomka. Na svět přicházela mláďata u levhartů mandžuských, gepardů štíhlých a zahanbené nezůstaly ani šelmy cibetkovité, konkrétně binturongové,“ uvedla mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.
Před nedávnem zahrada informovala o narození mláděte, u kterého předpokládala, že jde o samičku. „Dnes s určitostí její pohlaví můžeme potvrdit a dodat, že k ní přibylo mládě další, a jedná se s velkou pravděpodobností taktéž o samičku. Obě mláďata mohou návštěvníci spatřit i ve venkovním výběhu, kde si užívají jarního slunce,“ řekl ošetřovatel Petr Fiala.
„V olomoucké zoo se s binturongy návštěvníci poprvé setkali v roce 1990. Celkově se v Zoo Olomouc narodilo 31 mláďat,“ doplnila mluvčí zoo Gronská s tím, že chov těchto šelem v zoologických zahradách není příliš častý. Jednak kvůli noční aktivitě binturongů a také kvůli nesnadnému rozmnožování, které je podmíněné poddruhovou shodou partnerů. Pro její zjištění je přitom potřeba genetická analýza.
V anglicky mluvících zemích se binturong označuje i jako bearcat neboli medvědokočka. „Původ jména binturong je však malajský. Výborně šplhá a ve větvích se pohybuje s jistotou, k níž jí napomáhá chápavý ocas, který je u šelem vzácný,“ zmínila Iveta Gronská.
Největší cibetkovitá šelma o hmotnosti 9-20 kg s přirozeným domovem v jihovýchodní Asii je už svým vzezřením tajemná. Vyskytuje se v několika poddruzích na relativně velkém území. Na větvích spí obkročmo, končetiny jí visí volně dolů. Z větší části se živí rozmanitými plody a ovocem, pojídá i drobné živočichy a mršiny. Domorodci binturongy často ochočují, neboť v domech hubí hlodavce a šváby. Počty v přírodě se na základě zanechaných fotopastí pouze odhadují. Klesají zpravidla důsledkem likvidace přirozeného životního prostředí. V jihovýchodní Asii si plantáže palmy olejné berou krutou daň v podobě kácení pralesů a jejich vypalování. V červené knize patří binturong do kategorie „vulnerable“ – zranitelný. Mezinárodní informační systém zvířat (ZIMS) uvádí počet v lidské péči chovaných binturongů cca 510 ve 174 institucích celého světa. Zhruba jednu třetinu chovají instituce v Evropě.
Zdroj: Zoo Olomouc
