PRŮZKUM: Bezhotovostní platby patří k nejdůležitějším nástrojům na omezení šedé ekonomiky
Dvě třetiny českých občanů mají za to, že zvýšení elektronických plateb na úkor hotovostních přispívá k omezení negativních dopadů šedé ekonomiky v České republice. Obchodníci by proto měli mít terminály pro platební karty a aplikace. Vyplývá to z průzkumu společnosti Mastercard zaměřené na šedou ekonomiku v České republice a dalších zemích střední a východní Evropy.
„Bezhotovostní placení patří k nejdůležitějším nástrojům na omezení šedé ekonomiky. Navíc je přínosné i v tom, že pomáhá ekonomice v jejím rozvoji a k vyšší finanční gramotnosti. U měst zase může vést k lepšímu řízení a vynakládání veřejných prostředků v konceptu smart cities,“ uvedl generální ředitel Mastercard pro Českou a Slovenskou republiku a Rakousko Miroslav Lukeš.
Šedá ekonomika podle většiny Čechů brzdí ekonomický růst, zhoršuje konkurenceschopnost a omezuje objem veřejných financí a tím možnost poskytování veřejných služeb pro občany ze strany státu. Občané mají velmi dobrý přehled o tom, kde se šedá ekonomika vyskytuje. S tím, že neplacení daní a nepřiznání příjmu se dá považovat za zločinnou aktivitu, souhlasí v průzkumu 75 procent dotazovaných.
Čtyři pětiny účastníků průzkumu předpokládají, že proti šedé ekonomice by stát i samotní občané by měli bojovat, přestože role občanů oproti státu je považována za marginální. Polovina dotazovaných souhlasí s tím, že stát může zavést daňové stimuly a výhody pro obchodníky, kteří akceptují platební karty, ať už snížením daňové zátěže nebo zvýhodněním elektronických transakcí jinou sazbou daně. Podobné množství lidí by podpořilo daňové výhody pro zákazníky platící platební kartou.
Největší úroveň šedé ekonomiky je v Bosně a Hercegovině
Občané by v rámci úsilí namířeného proti šedé ekonomice přestali platit hotovostí a začali platit platební kartou, přičemž tento názor podporuje takřka půlka lidí s vyšším vzděláním. Třetina dotazovaných by pak záměrně nakupovala pouze v obchodech s platebním terminálem. „Věříme, že tento podíl poroste s tím, jak se rozšiřuje síť terminálů. Rádi bychom, aby elektronické platby podpořil i stát, protože je to i v jeho zájmu,“ doplnil Lukeš. A celkem 73 procent lidí přiznalo, že by v případě zavedení celostátní účtenkové loterie byli více motivováni brát si účtenky.
Průzkum se uskutečnil v únoru 2017 v deseti zemích střední a východní Evropy (Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Rumunsko). Průzkum odhalil, že většině lidí v regionu šedá ekonomika vadí a chce, aby se jejich vlády situací aktivně zabývaly. Lidé ale nemají problém se do řešení problémů s šedou ekonomikou sami zapojit. V celé oblasti 86 procent obyvatel projevilo ochotu brát si při nakupování účtenky a 76 procent je pro bezhotovostní platby.
Rozsah šedé ekonomiky ve střední a východní Evropě stanovila studie Ernst & Young z roku 2016. Největší úroveň dosahuje v Bosně a Hercegovině (25,5 procenta hrubého domácího produktu) a Srbsku (20,7 procenta). V České republice činí 11,3 procenta HDP.
