Veledůležitý východní obchvat Olomouce má zásadní problém. Blokuje ho ochranné pásmo vodního zdroje, které olomoucký magistrát schválil před dvěma lety na konci jara v době covidového lockdownu. Opatření tehdy prošlo v tichosti a bez povšimnutí vedení města i silničářů.
Psal se květen roku 2022 a v zemi dozníval tvrdý lockdown způsobený pandemií koronaviru. Lidé byli na home office a život se teprve pomalu začínal vracet k normálu. V této době olomoucký magistrát v tichosti schválil obecné opatření, které v podstatě znemožňuje stavbu veledůležitého východního obchvatu Olomouce.
Jde o ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje Olma, které sice v lokalitě platilo již v minulosti, před dvěma roky se však rozšířilo a tvrdě zasáhlo trasu plánovaného obchvatu. "Na území ochranného pásma je přípustná pouze výstavba zařízení souvisejících s jímáním, čerpáním a úpravou podzemní vody," stojí mimo jiné v opatření podepsaném vedoucí oddělení vodního hospodářství na olomouckém magistrátu Hanou Zvoníčkovou.
Na zásadní překážku pro stavbu obchvatu přitom upozorňuje i nedávné souhlasné stanovisko EIA. Jednou ze stanovených podmínek je totiž buď úprava hranic ochranného pásma vodního zdroje, aby jím tangenta neprocházela, nebo úprava zákazu výstavby všech staveb kromě zařízení souvisejících s jímáním, čerpáním a úpravou podzemní vody.
Pátek, 4. listopadu 2022, 20:34
Východní obchvat Olomouce, který má ulevit Holici, Hodolanům, Bělidlům, Chválkovicím a Týnečku od husté tranzitní dopravy, získal klíčový posudek. Takzvaná EIA otevírá cestu k dalšímu plánování stavby. Politici se mezitím přou o ochranná pásma...
"Pro mě je opravdu velmi překvapivé, že na návrh zpřísnění podmínek ochranného pásma nikdo z dotčených nezareagoval. Schvalování před dvěma lety probíhalo v nestandardních podmínkách horkého lockdownu a výsledek je pro východní tangentu nešťastný," komentoval to současný náměstek primátora Olomouce pro strategii a řízení Tomáš Pejpek (ProOlomouc a Piráti).
Politici, kteří před dvěma lety byli ve vedení Olomouce, se vymlouvají na lockdown, kdy všichni byli doma a návrh opatření visel jen na úřední desce a nikdo si ho nevšiml. Podle rozdělovníku však magistrát neoslovil například ani Ředitelství silnic a dálnic ČR, které bude obchvat stavět.
"K rozšíření ochranného pásma vodních zdrojů mlékárny z koncernu Agrofert došlo v tichosti v covidové době v roce 2020," sdělil například tehdejší náměstek primátora Olomouce Martin Major (ODS).
Stanovisko vedoucí oddělení na radnici Zvoníčkové, která opatření připravovala, není k dispozici, nezvedla telefon.
"Za naším postupem zvoleným v roce 2020 stále stojím. Byl sice tvrdý lockdown, ale my jsme nepřestali na úřadě pracovat, protože nám stát nepřerušil lhůty, nepozastavil agendy, jen došlo k zpolitizování nouzového stavu, což se nám v budoucnu nemusí vyplatit. Ani dnes bych nezvolil jiné řešení. ŘSD není dotčeným orgánem, proto je stejně jako u ostatních subjektů v režimu veřejné vyhlášky. Je to zákonný postup, jeden subjekt v území přece není možné zvýhodnit," reagoval Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí.
Ochrana vodního zdroje s odpovídajícím ochranným pásmem je podle něho prioritním veřejným zájmem. Klimatická změna se projevuje úbytkem zásob podzemních vod, proto se vodní zdroje musí chránit a současně zajistit opatření zadržující vodu v krajině.
"Kladná EIA neznamená, že má tangenta zelenou, protože ten boj začne až v navazujících řízeních. My hájíme veřejné zájmy, ochranu vody, přírody, půdy a bude tomu tak i nadále," sdělil Loyka.
Mlékárna Olma, o jejíž zdroje pitné vody jde, přitom tvrdí, že na problémy s nevhodnou trasou obchvatu upozorňovala už dávno v minulosti.
"Umístění trasy východní tangenty je již od roku 2011 naplánováno v rozporu s vodním zákonem, neboť stavba je situována do prostoru tehdejšího ochranného pásma vodního zdroje. Na to společnost Olma již tehdy upozornila a vznesla námitku v procesu přípravy nového územního plánu města Olomouce. Tyto námitky však nebyly vyslyšeny," prohlásil mluvčí skupiny Agrofert Pavel Heřmanský.
Územní plán se stávající trasou obchvatu schválilo předminulé vedení olomoucké radnice. Nyní bude nutné, aby se město, kraj, Olma a silničáři nějak dohodli.
"Za statutární město Olomouc mohu říct, že se budeme snažit jednat se všemi stranami a činit kroky, aby projekt získal územní rozhodnutí. Zpřísnění podmínek ochranného pásma z roku 2020 nevytvořilo pro stavbu tangenty příznivou situaci, ale po výsledku EIA jsme na začátku další etapy a samozřejmě se budeme snažit, aby příprava této stavby mohla pokračovat," slíbil náměstek primátora Pejpek.
Východní obchvat Olomouce bude mít délku přes sedm kilometrů, čtyři pruhy a tři mimoúrovňové křižovatky. EIA souhlasila s variantou s mostem. Součástí stavby jsou přeložky a úpravy silnic nižších tříd, účelových komunikací, polních cest a komunikací pro pěší a cyklisty. Na stavbu netrpělivě čekají zejména obyvatelé Holic, Hodolan, Bělidel, Chválkovic a Týnečka, které sužuje tranzitní doprava. Tangenta bude stát zhruba tři miliardy korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
