PŘEHLED: Ceny benzínu a nafty v kraji klesají, v okolí Olomouce ale mírně stoupla cena Naturalu
Ceny benzinu a nafty mají v posledních týdnech klesající tendenci. Pokračuje tak trend, který se začal projevovat v polovině dubna letošního roku. Podle analytiků kopírují částky za litr pohonných hmot ceny ropy.
Průměrná cena nafty se během minulého týdne pohybovala v České republice pouze jeden haléř pod hranicí 29 korun. Oproti předchozímu sledovanému období tak klesla o téměř 30 haléřů. Podobně je na tom i Natural 95, jehož litr byl v minulém týdnu k sehnání v průměru za 30,12 koruny. Znovu tak zlevnil, tentokrát o rovných 20 haléřů.
„Ačkoliv je poptávka po pohonných hmotách tradičně velmi silná, totemové ceny na čerpacích stanicích klesají již desátý týden v řadě. Kopírují tak cenu ropy, která od svého dubnového maxima na 56 dolarech za barel kontinuálně klesá až na současné letošní minimum na hladině 46 dolarů za barel,“ říká ekonomický expert vydavatelství Česká Drbna Aleš Rod.
Na cenách se podle něj projevuje i posílení koruny vůči dolaru, která po konci intervencí přidala zhruba sedm procent a vytváří další prostor pro zlevnění v korunách. „Ropný kartel OPEC se snaží utlumením těžby zvýšit cenu ropy na globálním trhu, nicméně těžba v USA, které nejsou touto dohodou limitovány, pomáhá tento tlak na růst cen neutralizovat,“ doplňuje Rod.
V okolí Olomouce se cena nafty pohybuje nízko, cena benzínu stoupla
V Olomouckém kraji se ceny pohonných hmot v těchto dnech pohybují nízko. Za poslední tři dny (19. - 21. června) začala mírně stoupat cena benzínu, a to z průměrné ceny 30,63 korun za litr na 30,75 korun za litr. Nafta se drží na průměrné ceně 29,30 za litr.
Cenotvorba stojí na pilíři selského rozumu. Cena pohonné hmoty se kumuluje ve třech základních krocích – cena suroviny a jejího zpracování, velkoobchodní cena a finální cena. „Mezery mezi cenou ropy, velkoobchodní cenou a finální cenou jsou naprosto konstantní. Je to logické. Pokud by v situaci s daným a mezi zainteresovanými subjekty transparentním procesem cenotvorby měl jeden subjekt (například majitel čerpací stanice) přilepšovat, muselo by se tak dít na úkor druhého subjektu (například distributor pohonných hmot). Pak je zcela relevantní se ptát, proč by to kdokoliv akceptoval,“ dodává Rod.
