Více a více obyvatel Evropské unie poukazuje na prohlubující se problémy způsobené stále intenzivnější dopravou ve městech a jejich okolí. Podle údajů Evropské komise si na potíže s cestováním po městských aglomeracích stěžuje 38 procent obyvatel EU, podobně je tomu v České republice, kde se jedná o 37 procent. Potíže spojené s dojížděním za prací považuje řada rezidentů za větší stres než práci samu. Problém začíná být natolik závažný, že se mu začíná systematicky věnovat i Evropská komise.

Od roku 2002 je pravidelně od 16. do 22. září vyhlašován Evropský týden mobility. Jeho hlavním smyslem je motivovat vedení a obyvatele měst i další relevantní subjekty k zamyšlení, jak uvedenou situaci zásadně změnit k lepšímu. Jedná se o komplexní problematiku zahrnující bezpečnost dopravy, environmentální otázky, dopad kvality dopravy na mezilidské vztahy, dopravní zácpy a s tím vším související celospolečenské ekonomické důsledky.

Sdílením vpřed

Letošní ročník Evropského týdne mobility probíhá pod sloganem „Sdílením vpřed!“ „Sdílením se ovšem nerozumí to, že lidé společně cestují v jednom dopravním prostředku. Podstatou myšlenky je naopak existence zprostředkovací platformy, která zajistí vzájemné propojení subjektů nabízejících službu a jejich uživatelů. Zpravidla bude postavena na moderních informačních a komunikačních technologiích. Sdílet tak bude možné automobily, motocykly, jízdní kola, systém poslouží i pro rezervaci služeb nabízených taxislužbami či pro tzv. car pooling, kdy řidič cestující do určité destinace s předstihem nabízí svezení dalším lidem, zpravidla za úhradu,“ vysvětluje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Sdílená mobilita sofistikovaným propojením možností pohybovat se po městských aglomeracích pěšky, na kole, prostředky městské a příměstské hromadné dopravy osob, za využití sdílení automobilů apod. umožní redukovat celkový počet ujetých kilometrů. To sníží dopravní zátěž ulic a současně přispěje ke zlepšení kvality životního prostředí. Zvláště když budou využívána moderní vozidla vybavená ekologickým pohonem a rovněž tak za využití moderní informatiky používané pro řízení dopravy ve městech. Dalším benefitem by mělo být snížení výskytu dopravních zácp, které každoročně stojí státy Evropské unie 1 procento HDP.

Sdílení automobilů? Nic pro Čechy…

Hodně se hovoří o sdílení osobních automobilů. Evropská komise uvádí, že jeden sdílený automobil v provozu nahradí zhruba 15 soukromých osobních vozidel. Osoby zapojené do uvedeného programu navíc ujedou o 40 procent kilometrů méně. Z dat zveřejněných EK vyplývá, že celá čtvrtina obyvatel EU je přesvědčena, že sdílení míst ve voze (čili car pooling) nebo sdílení osobních vozidel zlepší kvalitu dopravy ve městech.

Největšími optimisty jsou se 49 procenty Francouzi následovaní obyvateli Lucemburska (40 %) a Švédska (37 %). „Naopak Češi a Lotyši jsou s 9 procenty kladných odpovědí největšími skeptiky. Osobně si myslím, že u nás je pořád silný kult vlastnictví osobního automobilu a navíc moc nevěříme v pozitivní efekt vzájemné spolupráce či dohody,“ uvádí Roman Budský.

Nakolik jsme schopni využívat potenciálu moderních informačních technologií?

Základem filozofie tzv. chytrých měst a také pro efektivní sdílenou mobilitu je sofistikovaná zprostředkovací platforma postavená na moderních informačních technologiích. Jak obyvatelé EU hodnotí své schopnosti využívat jejich potenciál? Z dat publikovaných Evropskou komisí v květnu letošního roku vyplývá, že pozitivní dopad informačních technologií na ekonomiku vidí 75 procent obyvatel EU (Čechů 82 %), na kvalitu života 67 procent (Čechů 66 %) a na společnost 64 procent (Čechů rovněž 64 %). Potenciálu informačních technologií tedy v Čechách věříme. Horší to je ovšem se schopnostmi ho využít:

• Zatímco 71 % obyvatel EU deklaruje schopnost využívat digitální technologie v každodenním životě, v ČR je to 67 %. Nejlépe jsou na tom v Nizozemsku (90 %), nejhůře v Maďarsku (52 %).
• 65 % obyvatel EU je schopno využívat dostupných veřejných online služeb, v ČR jen 54 %. Nejlepší jsou Švédi (88 %), nejhorší Maďaři (45 %).
• Rovných 80 % lidí v EU je schopno dostatečně využívat potenciálu IT při své práci, Čechů jen 71 %. Naprostými hvězdami jsou Švédi s 96 %, poslední příčku opět obsadilo Maďarsko s 58 %.
• Profitovat z ovládání IT a online kurzů při sebevzdělávání umí 64 % obyvatel EU, v ČR jen 54 %. V nejlepším Švédsku to je však 86, v nejhorším Maďarsku 47 % občanů.
• Pokud průměrný občan EU uvažuje v průběhu nejbližších 12 měsíců o změně profese či zaměstnání, věří ve své schopnosti ovládat informační techniku v 73 % případů. V Čechách je to jen 66 %. Švédi jsou s 90 % připraveni nejlépe, naopak Řekové s 54 % jsou na samém chvostu.

Doposud se do Evropského týdne mobility zapojilo téměř 2 200 měst ze 46 zemí z celého světa. Jedná se o všechny členské státy EU28 a dále pak například o Argentinu, Japonsko, Mexiko, Rusko, Jižní Koreu a USA. Nejvíce zapojených měst je v Rakousku (564), Španělsku (428) a Maďarsku (201). „V České republice se zatím účastní 24 měst, mezi nimi například Praha, Brno, Liberec, Ústí nad Labem či Zlín. 22 měst deklaruje, že bude v rámci Týdne provádět různé podpůrné akce, 15 podpoří dlouhodobější aktivity a konečně 13 vyhlásí na 22. září Den bez aut,“ uzavírá Roman Budský.

Jak se dopravujeme po městech

V Evropské unii je jednoznačně nejoblíbenější přeprava osobními automobily. Tak odpovědělo 54 procent respondentů. S velkým odstupem následují prostředky městské hromadné dopravy (19 %), chůze (14 %) a jízda na bicyklu (8 %). Na motocyklu (stejně jako vlakem) pravidelně jezdí jen 2 % dotázaných. Evropští muži častěji než ženy volí jízdu osobním automobilem (59 vs. 49 %) a výrazně častěji jezdí na motocyklech (4 vs. 1 %). To ženy naopak více preferují pěší dopravu (17 vs. 11 %) a prostředky městské hromadné dopravy (22 vs. 15 %). Na bicyklu a vlakem jezdí obě pohlaví stejně často. Češi méně jezdí osobními auty (ve 47 %), o to častěji však využívají prostředků MHD (28 %). Ani chůze nám není cizí, volí ji 15 % dotázaných. Na jízdním kole denně za svými povinnostmi jezdí – stejně jako činí průměr EU28 – každý dvanáctý Čech. Naopak motocykl jako každodenní dopravní prostředek neuvedl nikdo z respondentů. Vlakem dojíždíme stejně často jako průměrný obyvatel EU.

Co rozhoduje při výběru způsobu přepravy

Jednoznačně poskytované pohodlí (61 %) a rychlost (31 %). Dostupnost je důležitým kritériem pro každého šestého a cena jen pro každého osmého dotázaného. Každý dvanáctý uvádí, že není jiná alternativa k aktuálnímu způsobu přepravy. Bezpečnost zajímá jen 5 procent a ochrana životního prostředí téměř nikoho – pouhá čtyři procenta obyvatel EU28. To Češi se rozhodují výrazně jinak. Nejvíce ze všech je zajímá dostupnost konkrétní dopravní služby (39 %) a rovněž cena (23 %). Také více preferujeme rychlost přepravy (38 %), bezpečí a kupodivu i dopad na životní prostředí (shodně po 6 %). Pohodlí nás zajímá jen ve 40 procentech a jen jedno procento uvádí, že není jiná alternativa k aktuálnímu způsobu dopravy.

Hlavně pohodlně, ekologie příliš netáhne

Chtějí-li Evropané cestovat pohodlně, volí jízdu osobním automobilem. Ti spěchající usednou na motocykl. Prostředky městské hromadné dopravy jsou volbou číslo jedna, pokud se jedná o dostupnost, cenu a případně jedinou alternativu přepravy. Chůze je považována za nejbezpečnější, jízda na kole zase za nejekologičtější. Rozdíly mezi pohlavími nejsou příliš markantní. Muži si potrpí spíše na pohodlí (62 vs. 60 %), rychlost (34 vs. 28 %) a výhodnou cenu (12 vs. 11 %), ženy pak na dostupnost (17 vs. 16 %), bezpečí (6 vs. 5 %) a přátelskost vůči životnímu prostředí (5 vs. 4 %). Také častěji uvádějí, že nemají jinou volbu (9 vs. 7 %).

Motivace k využívání MHD

Pokud by se měli obyvatelé EU28 rozhodnout přesedlat z osobních automobilů a motocyklů do prostředků MHD, ve 27 procentech je budou motivovat kratší intervaly mezi jednotlivými spoji, ve 26 procentech hustější síť městské hromadné dopravy, ve čtvrtině případů nižší ceny jízdného a pětina dotázaných vyžaduje spolehlivé a přesné služby. Kupodivu jen 2 procenta respondentů nebude motivovat možnost pořídit si jízdenku online. Špatnou zprávou je, že 21 procent dotázaných prostředky MHD používat nebude. Češi by nadprůměrně často vítali kratší intervaly mezi jednotlivými spoji (38 %) a hustší síť městské hromadné dopravy (33 %). Průměrně spokojení jsou s výší jízdného a nadprůměrně s dostupností poskytovaných služeb. Nicméně bezmála pětina (19 %) deklarovala, že prostředky MHD používat nebude.