Před 100 lety, 1. září 1920, bylo Městské divadlo v Olomouci slavnostní premiérou Smetanovy Libuše poprvé otevřeno jako české. Do té doby se na jevišti tohoto divadla hovořilo výhradně německy. S dnešním názvem Moravské divadlo Olomouc a s kapacitou cca 400 diváků patří jeho budova k nejstarším v ČR. V empírovém stylu a s klasicistní fasádou se nalézá na Horním náměstí v Olomouci. Od roku 1958 je na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
Za první doloženou divadelní produkci v Olomouci se pokládají artistické výstupy a tance předváděné při setkání krále Matyáše Korvína s Vladislavem II. v roce 1479. Po skončení třicetileté války se objevily kočující společnosti, díky kterým zesílila potřeba zřídit divadelní sál, jež nakonec vznikl po roce 1721 v místní Purkrabské ulici.
Tento sál nahradil po roce 1744 prostor v dnešním Hauenschildově paláci na Dolním náměstí. A v blízkosti tohoto domu, v prvním patře budovy nad masnými krámy, vzniklo posléze Královské městské národní divadlo. Zde se v 70. letech 18. století představilo osvícenské drama, do konce 18. století se tu hrály také rytířské hry, veselohry, historická dramata, ale i opery a balet. Divadelní sál se nacházel v prvním patře, zatímco v přízemí byla jatka.
Zhoršující se technický stav této scény přivedl radní města Olomouce k rozhodnutí vystavět divadlo nové. Stavba podle plánů vídeňského architekta Josefa Kornhäusela začala vyrůstat na jaře roku 1828 na místě původní měšťanské zástavby, nová klasicistní budova byla slavnostně otevřena 4. října 1830 představením Der Samtschuh (Sametový střevíc). Nová scéna pod názvem Městské divadlo nabídla prostor pro 900 diváků, součástí budovy byl tehdy i Redutní sál a Mozartův sál, tedy prostory, které od roku 1945 patří Moravské filharmonii.
Na fasádě budovy byly po roce 1884 umístěny podobizny velikánů německé kultury - Schillera, Goetheho, Mozarta a Wagnera. Hrálo se převážně německy, první doklady o česky hraném divadle pochází z roku 1838, kdy byla uvedena hra Čech a Němec Jana Nepomuka Štěpánka. V roce 1843 uvedlo divadlo Divotvorný hrnec Václava Klimenta Klicpery, více česky se začalo hrát až od roku 1848.
V polovině 20. let 20. století se v tomto divadle přistavoval zadní trakt, v němž se nachází provozní zázemí. Přestavba hlavního objektu v letech 1940 a 1941 podle návrhu Karla Fischera přinesla úpravu průčelí, ze kterého odstranila veškerou figurální i dekorativní výzdobu z přelomu 19. a 20. století.
Současnou jednoduchou klasicistní fasádu zakončuje trojúhelníkový štít s plastikou sochaře Vojtěcha Hořínka znázorňující symboly divadla. Po stranách jsou nad okny umístěny terakotové vlysy. Nad vstupem se původně od roku 1941 nacházela kamenná moravská orlice, kterou při obnově průčelí v 90. letech 20. století odstranili a umístili do lapidária Vlastivědného muzea Olomouc.
Dnes v divadle sídlí tři umělecké soubory - činohra, opera/opereta a balet. S dějinami Moravského divadla v Olomouci je také spojeno mnoho významných jmen. Patří k nim například Gustav Mahler, Eduard Haken či Josef Bek. Ze známých hereček zde působily Nataša Gollová, Slávka Budínová či Marie Vášová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
