Neděle, 14. listopadu 2021, 06:50
Brzy uběhne dvaatřicet let od Sametové revoluce. Aktérem těchto událostí byl herec, dramaturg, režisér, divadelní pedagog, ředitel Centra experimentálního divadla, rektor JAMU Brně a bývalý Prostějovák Petr Oslzlý.
Zrovna nedávno vyšla jeho kniha nazvaná Vzpomínky s podtitulem Husa na provázku, univerzita v bytě, s Havlem na Hradě, houfy bílých psíčků v dramaturgii i v životě… Vzpomínky původně vysílala stanice Vltava, úspěch pořadu vedl ke knižnímu zpracování.
"Kniha je jako jeden z rozběhů k uceleným pamětem, které možná nikdy nenapíšu, jako jejich zlomek, dosti podstatný a naplněný řadou příběhů a postav, jež v mém životě byly hodně důležité, zde však mohly být jen načrtnuté, stejně jako jsou zde jen načrtnuté mé dosavadní životní osudy,“ napsal v úvodu knihy Petr Oslzlý.
Publikace je rozdělena do deseti vypravování. V prvním se vrací do města svého dětství a mládí, do Prostějova.
Petr Oslzlý je svým dětstvím a mládím spjatý s Prostějovem. Narodil se 26. dubna 1945 v Konici, kde se rodina ukrývala před leteckým útokem na Prostějov. Pochází z rodiny kožešníka Alberta Oslzlého. Kožešníkem byl už jeho dědeček Albert Oslzlý, který pocházel z vinařského rodu z Velkých Bílovic a v roce 1912 se usadil v Kralickém háji, kde provozoval kožešnickou firmu.
Otec Albert Oslzlý byl předválečným radním za národně demokratickou stranu. V roce 1927 v Prostějově s Františkem Frýbortem založil Divadlo Hanácké obce a byl jeho manažerem. Bytostný demokrat, milovník historie a ctitel Aloise Rašína přivedl syna k demokratickým hodnotám i k divadlu. Po mamince získal syn zase výtvarný talent.
Kvůli svému třídnímu původu však mladík nesměl studovat na žádné střední škole v tehdejším Československu. Vyučil se proto kovomodelářem v Železárnách Petra Bezruče v Olomouci. Potom studoval na strojnické průmyslovce a následně dva roky strojařinu na VUT v Brně.
Divadelní vědu a dějiny umění mohl Petr Oslzlý začít studovat až v roce 1968 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval je úspěšně v roce 1973. Zároveň absolvoval semináře divadelní režie u Bořivoje Srby a hrál v experimentálním studentském divadle Quidam.
Další léta jeho působení jsou spjatá od roku 1972 s divadlem Na provázku, kde nastoupil jako dramaturg a později se stal uměleckým vedoucím divadla. Zároveň byl autorem řady scénářů, adaptací a dramatizací.
Poznáváme jeho divadelní kolegy, přátele a další kulturní osobnosti, jako jsou Peter Scherhaufer, Ivo Krobot, Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Joska Skalník, Zdeněk Pospíšil nebo překladatelé Jaroslav Kořán, Miroslav Zelinský. Poznáváme také jeho zápas s cenzurou, která tehdy oficiálně neexistovala například při uvedení Hamleta.
Neméně zajímavá je v letech 1984 až 1989 Oslzlého činnost organizátora Podzemní univerzity, která probíhala v jeho brněnském bytě. Jednalo se o semináře připravované ve spolupráci s Rogerem Scrutonem a Jiřím Müllerem. Patřily k tomu také pozoruhodné brněnské návštěvy Miloše Formana, Kurta Vonneguta, Johna Updika či Williama Styrona.
Další vzpomínky patří Oslzlého práci na poli občanských aktivit. Byl organizátorem divadelní stávky v roce 1989 a zároveň dramaturgem velkých pražských mítinků a členem vedení Občanského fóra. Pozoruhodné vzpomínky najdeme i na Václava Havla, se kterým se poprvé setkal jako student v roce 1973 v Divadle na okraji. Pro Havla později pracoval ve funkci poradce, asistenta a ředitele kulturní sekce Kanceláře prezidenta republiky.
Petr Oslzlý v knize často vzpomíná na Prostějov. "Na konci března 1985 se HaDivadlo připravovalo na stěhování do Brna a loučilo se s Prostějovem velkou akcí Dílna, která byla přehlídkou jeho inscenací a tvorby spřátelených divadel včetně Divadla na provázku. Bydlel jsem tehdy u mámy v bytě, v němž jsem odmalička vyrůstal, a spal záměrně v otcově posteli, z níž ho odvezli do nemocnice. Strašně jsem tou ztrátou trpěl a každou noc po konci posledního představení a dlouhém sezení v hospodě jsem chodil ulicemi Prostějova bosky s botami v rukou, abych kráčel po těch stejných místech, po kterých chodil můj otec, a byl tak v co nejtěsnějším spojení s ním," vzpomíná například Oslzlý.
Středa, 21. července 2021, 06:50
Bojovník za svobodu, hlavní postava Sametové revoluce a bývalý prezident Václav Havel bude mít v Prostějově svůj strom. Radnice nyní hledá vhodné místo, kam by strom mohla ještě letos vysadit.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
