Počasí dnes-2 °C, zítra-1 °C
Neděle 29. prosince 2024  |  Svátek má Judita
Bez reklam

Variantou B pro přístavbu Červeného kostela byla zlatá barva, prozradil architekt Miroslav Pospíšil

Přibližně sedm let uběhlo od úvodních návrhů na přestavbu Červeného kostela v centru Olomouce až ke slavnostnímu otevření, které původně sakrální stavbu znovu zpřístupní veřejnosti. Podobu kulturního centra s moderní přístavbou navrhl tým architektů z kanceláře atelier-r pod vedením renomovaného odborníka Miroslava Pospíšila. „Dnešní doba není nakloněná stavbám pro kulturu, jde o úžasný počin. Fotografie výsledné stavby a původní vizualizace jsou k nerozeznání, to je výborné,“ těší olomouckého architekta, který má na kontě celou řadu úspěšných projektů, mimo jiné například oceňovanou rekonstrukci hradního paláce hradu Helfštýna.

Při slavnostním otevření jste zmínil, že příprava rekonstrukce Červeného kostela začala v roce 2016. Jak se za celým obdobím ohlížíte?

U projektu jsme jako kancelář hrozně dlouhou dobu a počítal jsem, že za dobu od studie po dokončený objekt jsme zažili čtyři hejtmany. Naše práce je dlouhá, všechno se vleče, je to komplikované ve vztahu k úřadům nebo třeba památkářům. Pak už chybí taková euforie z výsledku, ještě člověk přemýšlí, co mohlo být líp nebo jinak (usmívá se). Ale jsme rádi, že je záměr u konce a podařilo se ho naplnit podle našeho konceptu. A když se podíváte na fotografie výsledné stavby a vizualizace, které jsme dělali v rámci studie, tak jsou k nerozeznání.  A to je výborné.

Jak vnímáte investici Olomouckého kraje do obnovy kulturního prostoru? Podobné projekty nejsou příliš obvyklé.

Myslím, že je důležité stavět pro kulturu, byť dnešní doba tomu není nakloněna. Je problém pokrýt náklady na základní infrastrukturu, dopravní stavby, školy, domovy pro seniory či zdravotnictví. Do toho přichází stavba pro kulturu, která zpravidla nenese na první pohled nějaký profit. Takových staveb se v České republice moc nerealizuje, myslím, že je to úžasný počin. Doufám, že nové prostory přinesou regionu hodnotu, která možná nejde vyčíslit penězi. Jde o jakousi kultivaci a vzdělanost a za to já ještě jednou děkuji.

Co bude hlavní změnou pro přestavěnou lokalitu?

Červený kostel je příkladem probuzeného místa v centru Olomouce. Byl takovým zakletým zámkem, každý Olomoučan ho zná, ale skoro nikdo nebyl vevnitř. Teď se stavba otevírá, a navíc s velmi atraktivním propojením s vědeckou knihovnou. Půjčování a vracení knih se promění v edukaci a kulturní programy. Chtěl bych popřát, aby potenciál, který knihovna získala, pořádně využili. Jak jsem kolektiv poznal, tak věřím, že jsou to velice schopní a kreativní lidé.

Jaké jsou z vašeho pohledu atraktivní prvky, které Červený kostel nabízí ve svém interiéru?

V kostele je nová podlaha, která je ze dvou odstínů teraca. Je takovým kobercem bez rušivých prvků. Lišty jsou totiž nestandardně pouze v místech diletací, kde jsou povinné, aby materiál nepraskal. Kostel má podlahové vytápění a pod lavicemi na stranách jsou další přívody vzduchu, kdyby bylo potřeba prostor rychleji vytopit. Nové je například osvětlení, které funguje v režimu řídícího systému DALI. Dá se nastavit řada atmosfér, které budou světla navozovat. Lze upravovat různá intenzita a kombinovat osvětlení podle typu provozu, ať už to bude například koncert nebo divadelní vystoupení. Doplňovali jsme i různé podlahové zásuvky, aby bylo možné instalovat i různé reflektory či scénické osvětlení podle potřeby.

Demolice Franze Josefa nabírá na tempu. Historickou budovu olomoucké nemocnice srovnají bagry se zemí

Na přelomu ledna a února se rozběhla postupná demolice nejstarší budovy Fakultní nemocnice Olomouc, z pavilonu s označením B odstranili stavbaři během čtvrt roku určené součásti jako jsou střecha, okna či vnitřní vybavení. Od května historická...

Co je pro vás důležité z hlediska venkovní části kostela?

U exteriéru je významná jedna věc, kterou asi nikdo nezmínil. Veřejný městský prostor se z Bezručovy ulice posunul až k fasádám kostela a nové části. Dříve bylo podél chodníku kovové oplocení a za ním už byl pozemek, na který veřejnost neměla možnost vstupu. Díky nové úpravě vznikla před kostelem piazzeta, která v kontextu nové kavárny může probudit i na takové malé ploše veřejný prostor.

Kromě Červeného kostela vznikla také moderní přístavba, která je zcela novým prvkem. Jak dlouho se rodil návrh na jeho podobu v hlavách architektů?

Myšlenka je často velmi rychlá, ale pak dlouho trvá přesvědčit všechny okolo, že je to dobrý nápad. Lidí, kteří mají možnost projekt ovlivnit, je opravdu hodně. Od investora, přes uživatele až po různé úřady. Je to jakési hledání. S památkáři jsme o novém objektu vedli dlouhou debatu, co se týče tvaru a vjemu. Možná je to v Česku první přístavba ke kostelu. Památkáři jsou trochu konzervativní a po dokončení rekonstrukce hradu Helfštýna nemáme na památkovém ústavu dobré jméno. Musíme být trochu opatrní (usmívá se). Ale myslím, že je potřeba doplňovat historické budovy o soudobou architekturu, protože bez toho stavby často nemají šanci na budoucnost. Jsem moc rád, že se nám dialog podařilo dovézt do takové podoby, ve které doplňuje budovu Červeného kostela.

Řešil se také parametr průhlednosti stavby, aby se pohledově neuzavřel prostor mezi ulicemi.

Ano, byla to právě jedna z věcí, která vyplynula z dialogu mezi námi a památkáři. Řešili jsme, kam s recepčním pultem, jestli do čela proti vstupu, což se tak většinou děje. Tím bychom ale zablokovali průhled. Transparentnost a vizuální propojení Bezručovy a Tylovy ulice, byla jednou z podmínek Národního památkového ústavu, která vyplynula z hledání objemu nové hmoty.

Líbí se vám zrekonstruovaný olomoucký Červený kostel s moderní přístavbou?

 
 
 
 
Celkem hlasovalo49 čtenářů
 

Dominantou foyer je stěna z tisíců knih. Ta ale slouží i pro vedení vnitřních instalací, že?

Stěna je současně technickým prvkem. Vzduchotechnika či kotelna je v jiných částech budov, v prostoru knihové stěny jsou veškeré rozvody a velké trubky, které vedou za knihovnou do podlahy a jsou propojeny mezi foyer a kostelem v kolektoru, který je pod spojovacím vstupním krčkem u dveří do kostela.

Přístavba má také speciální kovové opláštění, z čeho se skládá?

Jde o sendvičový materiál, jde o dvě vrstvy kovu, mezi kterými je plastová část pro odlehčení a tvarovou stabilitu. Diskutabilní je samozřejmě i tmavý barevný odstín. Jako variantu B jsme měli zlatou barvu. Říkali jsme, že přístavba by byla zlatý náhrdelník na krku kostela. Ale pro olomoucké konzervativní prostředí by to asi nebylo akceptovatelné.

Zaznamenal jste komentáře, které nejsou k moderní přístavbě u kostela vstřícné?

Ohlasy musí být i negativní, byla by chyba, kdyby žádné nebyly. Byli bychom rádi, kdyby převládla pozitivní hodnocení. Ale řešení každého záměru je nekonečně mnoho a vybralo se jedno z nich. A proto můžou být i různé názory.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Stanislav Heloňa

Štítky Stavba, rekonstrukce, Červený kostel, Olomouc, architektura, architekt, Miroslav Pospíšil, Olomoucký kraj

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Variantou B pro přístavbu Červeného kostela byla zlatá barva, prozradil architekt Miroslav Pospíšil  |  Kultura  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.