Do Zábřehu se po desítkách let vrátila socha prvního československého prezidenta Masaryka
Po prvním československém prezidentovi je pojmenované historické náměstí v Zábřehu. Sochu Tomáše Garrigue Masaryka, která na náměstí stála již od období první republiky, odstranili nacisté. Skulptura se do Zábřehu vrátila po více než 75 letech.
Socha Tomáše Garrigue Masaryka stála na zábřežském náměstí již během první republiky. Po skončení války, během které sochu nacisté odstranili, proběhla v roce 1946 veřejná sbírka. Při té se podařilo vybrat více než 168 tisíc korun.
Novou sochu měl vytvořit akademický sochař Antonín Berka, rodák z nedaleké Leštiny. Po absolvování Uměleckoprůmyslové školy v Praze působil jako vedoucí sochařských ateliérů Chrámového družstva v Pelhřimově. Po válce se vrátil do rodného kraje, kde začal pracovat na sádrovém modelu. Ten dokončil v roce 1948.
„K realizaci ale nedošlo vlivem komunistického puče v únoru a následujícího vývoje. V roce 1968 byla snaha sochu, v té době stále ještě uloženou u sochaře, nechat odlít, srpnové události ale i to znemožnily,“ popsala sled událostí v tiskové zprávě mluvčí zábřežské radnice Lucie Mahdalová. Doplnila, že výtěžek ze sbírky na sochu TGM nakonec putoval na sochu J. V. Stalina. Berka poté místo sochy TGM musel „za trest“ vytvořit pomník rudoarmějcům v Mohelnici.
„Ve městě Zábřeze myšlenka na obnovu sochy opakovaně rezonovala a přemýšleli jsme, jak toto dílo pojmout,“ vysvětlil starosta František John (KDU-ČSL). K dokončení sochy pomohla výstava sakrálního umění v Muzeu umění Olomouc, jejíž součástí byla právě tvorba sochaře Berky. To podle mluvčí vedlo ke komunikaci starosty Zábřehu se sochařovou vnučkou.
„Nedávným objevem sádrového modelu připravovaného pro naše město pokračuje téměř neuvěřitelný příběh, který snad bude moci dojít po více než 75 letech ke svému naplnění,“ okomentoval nález modelu starosta.
„Teprve nedávno jsem se dozvěděl o existenci sádrového modelu, o kterém neměl nikdo ze současných Zábřežáků ani tušení. Bylo to ale těsně poté, co byl z majetku rodiny sochaře předán aukční galerii. Nezbývalo než jej vydražit,“ rozvedl situaci John a doplnil, že dražbu bylo potřeba držet v tajnosti. „Navíc naše motivace byla značná. Ať už jako patriotů, či vzhledem k zadostiučinění pro obyvatele města a s ním spojeného akademického sochaře,“ navázal.
Socha ve městě podle mluvčí sklízí pozitivní ohlasy. „Antonín Berka Masaryka ztvárnil velice lidsky a nadčasově, sedícího na křesle s lipovou ratolestí v ruce,“ popsala Mahdalová sochu. Podle starosty musí realizaci sochy provázet zamyšlení nad hodnotami svobody a demokracie, které Masaryk reprezentuje.
