Soubor sedmdesáti děl Terry Haass dorazil tento týden z Paříže do Olomouce. Umělkyně, jež zemřela letos v březnu, je odkázala Muzeu umění.
Depozitář muzea zaplnilo 25 soch z nerezu, dřeva i plexiskla, 35 olejomaleb, osm autorských knih a průřez její grafickou tvorbou od newyorského období až po její práci v pařížském ateliéru Lacourière. Jen pojistná hodnota děl činila přibližně sedm milionů korun, ta skutečná je mnohem vyšší.
Terry Haass se narodila v roce 1923 v Českém Těšíně jako Terezie Goldmanová. Její dědeček byl lékařem v Mohelnici a ona sama studovala na dívčí odborné škole Pöttingeum v Olomouci. Kvůli židovskému původu v roce 1939 utekla před nacisty do Francie a přes Portugalsko do USA. V New Yorku studovala v ateliéru Williama Barnetta, Osipa Zadkina a vstoupila do ateliéru Williama Stanleye Haytera, kde spolupracovala s Joanem Miró nebo André Massonem.
„V tíživé atmosféře období mccarthismu to lidé z východní Evropy neměli ve Spojených státech lehké a ženy také nebyly zrovna středem zájmu galeristů. Z těchto závažných důvodů si zvolila umělecké jméno Terry Haass, které záměrně nepoukazovalo na zemi původu, ani na to zda je nositelem jména muž či žena,“ vysvětlila kurátorka Muzea umění Gina Renotière.
Terry Haass se v padesátých letech vrátila do Paříže, kde se v tiskařské dílně Rogera Lacourièra setkala a spolupracovala s Pablem Picassem, Joanem Miróem a Marcem Chagallem. Ve stejné době studovala klasickou archeologii se zaměřením na mezopotamskou archeologii a získala v tomto oboru diplom na Ecole du Louvre. Účastnila se významných vykopávek na Blízkém a Středním východě.
Její výtvarná tvorba je zastoupena ve sbírkách muzeí a galerií po celém světě od Spojených států po Kamerun. Muzeum umění Olomouc uspořádalo v roce 2006 její první rozsáhlou retrospektivu na českém území s názvem Světlo – prostor – čas. Její součástí byl dokumentární film Terry z Montmartru režisérky Olgy Špátové, který odvysílala Česká televize.
„Žila neuvěřitelně bohatý, tvůrčí a smysluplný život,“ řekla o Terry Haass Renotière. Ta se chystá sepsat o ní monografii a zhruba za tři roky i profilovou výstavu. Podle Renotière by se některé z děl mohlo mnohem dříve stát součástí stálé expozice muzea s názvem Století relativity.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
