V Přerově se ve čtvrtek otevře výstava, která'bude mapovat umění pravěkých lovců a svou tématikou propojí Galerii města Přerova a Městské informační centrum v Předmostí, kde je naučná stezka a Památník lovců mamutů. Výstava s názvem Umění z času lovců zavede návštěvníky do doby pravěku prostřednictvím fotografií a archeologických nálezů, informovala mluvčí galerie Lada Galová.
„Tentokrát jsme se nezaměřili na soudobé umění, ale chceme malým i velkým zájemcům zprostředkovat prázdninový výlet do pravěku, proto pokračování výstavy povede z Horního náměstí (v Přerově) do Předmostí a tamějšího Památníku lovců mamutů," uvedla Galová.
Stěžejní částí výstavy v Galerii města Přerova i v Městském informačním centru v Předmostí budou snímky historika, archeologa a fotografa Martina Frouze, který na nich zachytil archeologické objevy z Předmostí, Moravské brány, Pavlova nebo Dolních Věstonic. Některé z těchto artefaktů z doby lovců mamutů pak mohou lidé spatřit na vlastní oči v Památníku lovců mamutů v Předmostí.
„Mezi nejzajímavější nálezy z pravěku, které budou v Předmostí k vidění, určitě patří zlomek mamutí kosti, plastická řezba mamuta nebo rytina ženy na mamutím klu," uvedla vedoucí informačního centra Jolana Plšková.
Návštěvníci si v památníku mohou prohlédnout také ukázky z deníku významného badatelem v Moravském krasu z přelomu 19. a 20. století Karla Mašky, který založil archeologické sbírky v Moravském zemském muzeu v Brně. Výstava v Předmostí bude přístupná do konce prázdnin, výstava Frouzových snímků potrvá do 5. srpna, poté ji vystřídá expozice, která se bude věnovat šedesátileté historii Academic Jazz Bandu.
V přerovském Předmostí se nachází jedno z nejznámějších evropských archeologických nalezišť starší doby kamenné. Město zde již dříve vybudovalo Památník lovců mamutů, kde jsou zakonzervované pravěké nálezy z této oblasti, a naučnou stezku. Později zde otevřelo také infocentrum. Naučná stezka a památník leží nedaleko největšího nalezeného souboru lidských ostatků archaické formy homo sapiens sapiens. Hromadný hrob v roce 1894 objevil archeolog Karel Jaromír Maška. Nejvýznamnější část pravěkého naleziště je ale zastavěna sídlištěm, archeologové jsou však v této lokalitě i nadále úspěšní.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
