Vlastivědné muzeum ke 100. výročí vzniku Československa chystá dvě výstavy. Odvyprávějí příběhy legií

 V uplynulých sto letech prožili Češi a Slováci nespočet příběhů – běžných, se slavnostním nádechem i těch s tragickým vyústěním. Každý z oněch osudů, ať už naplněný ve společném státě nebo v rámci jedné či druhé samostatné země, můžeme s odstupem času označit za jedinečný. Na mnohé z nich jsme však zapomněli. Dílem vinou postupujícího času, dílem vinou vlastní. Na dlouhá desetiletí se mezi oněmi „zapomenutými“ ocitli nespravedlivě také muži, kteří se významně zasloužili o vznik samostatného československého státu – příslušníci našich zahraničních legií. Právě jim a jejich odkazu jsou obě výstavy věnovány.

Od Zborova k republice

Jak již napovídá samotný název výstavy, jejím cílem je připomenout návštěvníkům zejména působení dvou jednotek československých legií v Rusku po válce úzce spojených s Olomoucí – 6. střeleckého pluku „Hanáckého“, jehož příslušníci se výrazně zapsali mj. do průběhu bitvy u Bachmače, a 2. jízdního pluku „Sibiřského“. Opomenuta ale pochopitelně nezůstala ani činnost československých legií ve Francii a Itálii.

Mnoho z exponátů vystavených v Handkeho sálu VMO pochází ze sbírky původního Muzea národního osvobození, založeného v Olomouci samotnými legionáři ve 30. letech minulého století. Jeho existence však byla v krátké době hned dvakrát násilně přerušena, nejprve německými okupanty za II. světové války, a poté vlastními lidmi po nástupu komunistické strany k moci roku 1948.

Vedle legionářských uniforem, součástí výstroje a výzbroje legionářů a jejich osobních předmětů, které je na jejich nelehké cestě provázely, budou na výstavě k vidění i exponáty, které opustí muzejní depozitáře po dlouhých desetiletích či vůbec poprvé. Návštěvníci se tak mohou těšit například na slavný kulomet „Maxim“ či unikátní model legionářského vagónu, tzv. „těplušky“, vyrobený po návratu do vlasti jedním z příslušníků 6. střeleckého pluku.

Nejen sběratele a milovníky numismatiky jistě potěší kompletní kolekce rakouských bankovek kolkovaných v rámci Rašínovy měnové reformy v březnu 1919 nebo nejcennější první emise československých platidel, tzv. státovek, či mincí a pamětních medailí z doby první Československé republiky, to vše v hodnotě několika milionů korun.

„Jsem velice rád, že se nám podařilo soustředit na jednom místě a v jednom unikátním projektu tolik jedinečných a významných exponátů. Za mimořádných bezpečnostních opatření bude vystavena  i velmi cenná emise prvních československých bankovek z roku 1919, tzv. státovek, z nichž pětitisícová bankovka  byla z muzea ukradena před více než 10 lety a  po zásahu Policie České republiky vrácena zpět v květnu loňského roku,“ uvedl Břetislav Holásek, ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci.  

„Zřejmě poprvé v historii, a to nejen ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, budou společně vystaveny posmrtné masky tří hlavních tvůrců a zakladatelů československého samostatného státu: Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika,“ upozornil ředitel.

Vojtěch Preissig – Životem pro vlast

Druhá z výstav je věnována dílu a životnímu odkazu jednoho z našich nejvýraznějších a nejvšestrannějších výtvarných umělců první poloviny 20. století, Vojtěcha Preissiga. Širší veřejnosti je znám zejména jako tvůrce výrazově silných náborových plakátů určených pro československé legie, zvláště pak ve Francii, které byly v roce 1918 vydány ve velkém množství také v pohlednicovém formátu a byly takto šířeny v řadách francouzských a italských legionářů. Burcoval jimi veřejnost k boji za svobodu, kterému posléze, za nacistické okupace Československa, obětoval i svůj život.

Vynikající a mezi lidmi všech generací oblíbené byly jeho ilustrace a grafické úpravy knih, jako například Karafiátových Broučků nebo Defoova Robinsona Crusoa. Vytvořil také nové české typografické písmo - Preissigovu antikvu, dodnes mezinárodně uznávané a užívané.

Preissigova tvorba je velice obsáhlá. Průřez dílem tohoto nyní znovu objevovaného a v zahraničí vysoce ceněného umělce, v němž nechybí prostor věnovaný jeho celoživotnímu všeobjímajícímu projektu „The House“, mohou návštěvníci zhlédnout na původní výstavě instalované v Mánesově galerii VMO. Většina vystavovaných exponátů pochází z jedinečné soukromé sbírky, z níž budou představeny významné autorovy malby, grafiky, ukázky ilustrací z knih, bibliofilie či ex libris. Vše mimořádně v jednom čase na jednom místě.

„Tento výstavní projekt by měl být jakýmsi pozdním poděkováním a malým splacením velkého dluhu naší společnosti těm, kteří si prošli šílenstvím I. světové války a svými činy se velkou měrou zasloužili o to, že dnes můžeme žít v samostatném, suverénním a svobodném státu,“ uzavřel Karel Podolský.

Vlastivědné muzeum v Olomouci se svými interaktivními expozicemi dnes patří mezi nejmodernější a nejnavštěvovanější muzea v České republice. Získalo v posledních letech nespočet ocenění, ať již to byly opakovaně udělené ceny za přínos v oblasti kultury ze strany statutárního města Olomouce či Olomouckého kraje, opakované vítězství v prestižní soutěži Gloria Musaealis či cena České národopisné společnosti. Roku 2013 se tzv. „živé expozice“ Vlastivědného muzea v Olomouci dokonce probojovaly, společně s Belfastským muzeem Titanicu, moskevským státním muzeem a s pivovarnickým muzeem z Barcelony, do finále prestižní mezinárodní soutěže InAVation Awards.

Také Zámecký areál Čechy pod Kosířem, který spravuje Vlastivědné muzeum v Olomouci, se zařadil k návštěvníky nejvyhledávanějším místům Olomouckého kraje.  Zámek získal prestižní, 3. místo v kategorii „Místo s faktorem GENIUS LOCI“, inernetové ankety Cena cestovního ruchu Olomouckého kraje.

V současné době můžete ve Vlastivědném muzeu v Olomouci shlédnout i výstavu Století 1918 – 2018 v Olomouckém kraji, která bude poté putovat po celém našem regionu.

„Nová expozice lidem přiblíží bohatou historii našeho regionu za posledních sto let. Nabídne unikátní možnost nahlédnout zpět do časů, kdy dnešní senioři byli ještě dětmi, a naopak dnešním mladým vysvětlí, jak se žilo v minulosti a jak historické události ovlivnily jejich životy,“ dodal Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

Bez nadsázky můžeme říci, že si olomoucké Vlastivědné muzeum za svou práci vydobylo čestné místo mezi TOP muzei a památníky České republiky.