Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekStředa, 6. března 2019, 16:30
Marian Jurečka, bývalý ministr zemědělství, ostře kritizuje záměr vyjmout pozemky s kvalitní zemědělskou půdou u Hněvotína z úzermního plánu a přeměnit je na půdu pro průmyslové využití. „Kolem Olomouce jsou jiná, vhodnější místa, která se mohou průmyslově využít, mrhat s úrodnou půdou je nezodpovědné,” říká Marian Jurečka.
Pane Jurečko, dlouhodobě bojujete proti tomu, aby byla zemědělská půda u Hněvotína zachována i nadále. Jak dlouho již tato snaha trvá?
Prvně bych chtěl říct, že na této věci mám zájem už jenom proto, že jsme za mého působení na ministerstvu prosadili novelu zákona, která zpřísňovala případnou změnu v územním plánu co se týče zemědělské půdy bonity první a druhé třídy pro jiné než zemědělské účely. Zákon říká, že se nesmí tato půda použít na nic jiného než pro zemědělství, pokud změna ovšem není ve veřejném zájmu.
Je ve veřejném zájmu změnit územní plán, co se týče zemědělské půdy u Hněvotína?
Určitě není. A celá záležitost má hned několik přinejmenším pochybných okolností. První, co bije do očí, je fakt, že samotná obec Hněvotín tu změnu nechce a další průmyslovou zónu ve svém katastru, do kterého tato zemědělská půda z velké části zasahuje, nepovažuje za věc, která by pro ni byla pozitivní. Věc se má ale tak, že ač s tím zastupitelstvo obce nesouhlasí, pořád může změnu územního plánu provést Krajský úřad územního plánování, což se také v tomto případě na popud investora stalo. Obci pak nezbylo nic jiného, než takové stanovisko respektovat.
Mluvil jste o více sporných bodech, jaký je další?
Když půjdeme do minulosti, k územnímu plánu se někdy v roce 2009 vyjadřovalo i Ministerstvo životního prostředí, které dalo jasné stanovisko, že pokud by mělo docházet v katastru Hněvotína k dalším územním změnám, co se úrodné zemědělské půdy týče, musí to mít pádný důvod s vyšší přidanou hodnotou.
A v současné době investor tedy argumentuje v této záležitosti jak?
Investor, kterým je podnikatel a majitel stavební společnosti GEMO pan Jaromír Uhýrek, uvedl jako záměr stavbu biomedicínského centra. Když jsem však volal panu rektorovi z Univerzity Palackého a řediteli Fakultní nemocnice Olomouc, bylo mi potvrzeno, že by bylo skvělé mít takové centrum, ale zároveň poznamenali, že by takové centrum uvítali někde v prostorách, které již stojí, či na brownfieldech, které město ještě pořád poskytuje a jsou tu místa, na kterých bych si takové centrum dokázal představit. Určitě k tomu není potřeba nových ploch.
A není přece jen biomedicínské centrum jakýsi záměr s vyšší přidanou hodnotou, jak jste sám výše podotknul?
To samozřejmě je, ale mám ověřené, že takové biomedicínské centrum nemusí stát na půdě o výměře 44 hektarů. Když jsem se ptal, jaké potřeby má takové centrum, bylo mi sděleno, že může fungovat například v nějaké větší budově či jako součást nějakého už stávajícího komplexu.
K čemu tedy investor potřebuje oněch 44 hektarů?
No, to nevím ani já. V zadávací dokumentaci je totiž taková kouzelná věta, a teď budu parafrázovat, na půdě mohou být provozovány činnosti spojené se službami s vyšší přidanou hodnotou. Takže vlastně cokoli. V tomto případě jsem přesvědčen, že biomedicínské centrum je jen něco, co se krásně komunikuje navenek, realita ale bude úplně o něčem jiném.
Jak se bude situace vyvíjet dál?
Existuje petice, kde je už teď přes tisíc podpisů. Čím víc jich přitom bude, tím větší váhu bude mít na rozhodování v celkové situaci. Mám informace z krajského zastupitelstva, že se ještě v prvním čtvrtletí bude o této věci na některém ze zasedání jednat, takže uvidíme, jak se celá věc bude dál vyvíjet.
