Velmi ožehavým tématem jsme se zabývali v aktuální politické koridě – otázkou bezdomovectví. Jak by řešili zástupci zastupitelských klubů tento problém?
S přicházejím jarem je zase aktuální otázka bezdomovectví. Situace je vyhrocena zejména na ulici 1. máje v Olomouci, na Hlavním nádraží, ale i na jiných místech v Olomouci. Je to podle vás problém? Jak by mělo město tento problém řešit? Měl by primátor dostát svým předvolebním slibům a bezdomovectví aktivně řešit?
Otázka byla položena předsedovi zastupitelského klubu e-mailem ve středu 10. dubna v 15:15, předsedové či jejich zástupci měli čas odpovědět do středy 17. dubna do 12:00.
Odpovědi zastupitelů jsou řazeny podle času doručení do redakce:
Takto položená otázka má patrně vyvolat dojem, že pouze primátor je za řešení problematiky bezdomovectví odpovědný (asi protože je vrchní velitel MP). Dovolil bych si tedy otázku trochu přeformulovat: Měla by Rada města dostát svým slibům a bezdomovectví aktivně řešit? Nepochybně také! Je to narušování veřejného pořádku a různé projevy sociálně-patologického chování, které obyvatele města obtěžují. Asi není potřeba být příliš korektní – bavíme se o na chodníku se válejících opilých, na veřejnosti kálejících vagusů, kteří to berou jako životní styl, určitou svobodu. Občas něco vyžebrají od kolemjdoucích, a když ne, tak je aspoň počastují nějakou vulgaritou. Nebavíme se o lidech bez domova, kteří jen potřebují šanci, podat pomocnou ruku. A tato Rada města si dala za cíl bojovat s těmi nežádoucími jevy a zároveň nabídnout pomoc těm, kteří o to stojí. Ale protože neexistuje jednoduché řešení, po kterém mnohdy právem naštvaní občané volají, inicioval primátor Žbánek vznik pracovní skupiny složené ze zástupců města, Městské policie, Policie ČR, Charity, pracovníků sociálního odboru magistrátu, komisí městských částí a občanů. Naposledy se skupina sešla ve čtvrtek 11. dubna. Byla pozvána i obyvatelka ulice Wurmova, kde je denní centrum Charity, u kterého se problémoví bezdomovci shlukují. Sdělila svoje zkušenosti, proběhla diskuze i se zástupci policie a výsledkem zatím je, že zde bude výrazně zesílena činnost Městské policie. Charita rovněž přislíbila přijmout opatření při práci s jejich problémovými klienty. Abychom ale problém v lokalitě Wurmova vyřešili dlouhodobě, musíme se bavit o přemístění denního centra. A to je zatím kámen úrazu – otázka především kde – kde obyvatelům vadit nebude a kde jsou pro to vhodné prostory. Ta otázka je teď otevřená a pracovní skupina města se jí musí zabývat.
Chtěl bych zdůraznit jednu věc: V Olomouci je cca 700 bezdomovců, těch problémových může být nějakých 10 %. Neřešme jen ty problémové, byť ti jsou nejvíc vidět/slyšet/cítit. Za každým bezdomovcem je nějaký smutný životní příběh, který bychom nikdo nechtěli zažít. Nejčastější příčinnou bezdomovectví je chudoba. Až 90 % bezdomovců mají dluhy, jsou často v exekucích. Žili normální život, třeba i podnikali, no ale někde v životě udělali chybu. Stačí podepsat blbou smlouvu (to se může stát každému, i mně se to v devatenácti letech stalo a dlouho jsem s pomocí rodičů splácel 90 tisíc penále), dostane se do dluhové spirály, pomoc nepřijde (očekáváme přece od každého finanční gramotnost), exekutor se na něm vyřádí, protože tak byl nastaven náš právní řád. Jak prosté dostat se rychle na dno. Věřím, že většina z nich by se ráda odrazila, jen potřebují dostat šanci. A tak jsme s primátorem Mirkem Žbánkem a Charitou vymysleli, že bychom ve spolupráci s Technickými službami města ty, kteří o to budou mít zájem, zapojili do úklidu veřejného prostranství a dali jim šanci vrátit se do pracovního procesu. Tento projekt v současné době připravujeme.
A na závěr – u nás na Povelu to nejsou bezdomovci, po kterých to uprostřed sídliště na lavičkách a v jejich okolí vypadá, jakoby se někomu rozsypal pytel s odpadky. To jsou lidé, kteří zde bydlí, ale jejich společenský život se omezil na každodenní odpolední chlastání se svými soukmenovci. A všechny ty prázdné krabičáky, PETky od piva a krabičky od cigaret a jiných pochutin nechají pohozené na lavičce a na trávě vedle, ačkoliv jen to jen pár kroků k odpadkovému koši nebo kontejneru. Takže pokud se chceme zaměřit na pořádek ve městě, nevztahujme to prosím jen na lidi bez domova.
Bezdomovectví je velký sociální problém, který má mnoho faktorů, které mohou mít souběh. Je to například zadluženost, závislost na alkoholu, nezaměstnanost, rozpad manželství, zpřetrhání rodinných vazeb a mohl bych dalšími příčinami pokračovat. Bezdomovec je občan bez domova. Je to systémový problém, který potřebuje řešení. Je třeba se v první řadě zabývat příčinami, které vedou k bezdomovectví. Tento jev však nevymizí, neboť pro některé lidi se stává bezdomovectví životním stylem a na svém rozhodnutí nechtějí nic měnit.
Samozřejmě město se musí touto problematikou zabývat, vždyť na území města je okolo 650 až 700 bezdomovců a jejich počet se nezmenšuje, ba naopak mírně roste. Zelenou by měly dostávat neziskové organizace věnující se této problematice, a to finanční podporou z vyhlašovaných grantů z oblasti jak sociální, tak i z oblasti prevence kriminality. Na této problematice se musí pracovat systematicky s předem určeným cílem. Samozřejmě by pan primátor měl dostát svým předvolebním slibům, ale slibem nikdy neurazíš, hlavně že slib splnil svůj účel. Věřím však tomu, že této problematice se bude věnovat patřičná pozornost a bezdomovci nebudou znepříjemňovat život obyvatelům našeho města a zejména turistům, kteří k nám zavítají.
Bezdomovectví je jedním z nejviditelnějších problémů současné Olomouce. Městu před jeho obyvateli i návštěvníky nedělají dobrý obrázek skupinky opilých, pokřikujících bezdomovců válejících se na ulici a obtěžujících kolemjdoucí. Řada obyvatel přitom vnímá bezdomovectví jako otázku bezpečnostní, kterou má řešit policie, jádro problému je však sociální. A především v této oblasti je nutné hledat řešení. V první řadě je třeba rozlišovat mezi bezdomovci, kteří se na ulici ocitli nedobrovolně v důsledku finančních a jiných problémů a uvítají pomoc a těmi, kteří si život bezdomovce zvolili jako styl života. Primátor by měl nepochybně dostát předvolebním slibům a problém řešit, nejen poukazovat na to, že bezdomovectví je ve všech městech a je nevykořenitelné. Jedním z nejjednodušších způsobů, jak může každý z nás přispět k potlačování zejména fenoménu dobrovolného bezdomovectví, je zkrátka nedávat evidentně opilým bezdomovcům žádné peníze ani jiné dary. Veškeré komplexnější způsoby řešení pak začínají dostupným bydlením pro ty, kteří se chtějí opět zapojit do normálního života. Olomouc si ovšem situaci v minulosti výrazně zkomplikovala nesmyslným rozprodáváním městských bytů.
Příkladem dobré praxe je Finsko, kterému se i díky programu Housing First podařilo bezdomovectví výrazně redukovat. Program, který se osvědčil i v Brně, stojí na několikastupňovém procesu zajištění bydlení spolu s asistenčními programy pro zajištění udržitelného pracovního místa. Kromě toho aktuálně probíhá výzva č. 108 k podávání žádostí o dotaci v rámci OP Zaměstnanost. Ta je reakcí právě na výborné výsledky projektu Housing First v Brně. Podobně celoevropsky oceněný projekt funguje také v Ostravě. Město by také mělo podporovat práci městské policie při vymáhání dodržování pořádku u nejproblémovějších skupin bezdomovců na známých veřejných místech města. Přestože řešení komplikované otázky bezdomovectví nelze pojmout ve dvou odstavcích, příklady existují. Vedení Olomouce by mělo opustit ryze olomouckou perspektivu, navázat kontakt s tuzemskými i zahraničními partnery, kteří mají s řešením bezdomovectví zkušenosti, hledat příklady dobré praxe a nastavit síť sdílení know-how. I to je jedna ze součástí „smart city“.
Olomouc se díky své velikosti a tím i anonymitě, a také jako významný dopravní uzel, dlouhodobě potýká s nárůstem lidí bez domova. Související problémy nese řada občanů s nelibostí a obavami o svou bezpečnost, veřejná debata chybí. I když máme tendenci považovat bezdomovectví za patologický projev osobnostního selhání, má hlubší příčiny. Mnoho lidí na ulici má nediagnostikované duševní onemocnění nebo psychické poruchy. To stěžuje orientaci v běžných záležitostech a návrat do společnosti, zvláště pokud se přidá alkohol. Jednoduché řešení neexistuje, ale dlouhodobě se vyplatí investovat do prevence a terénní práce, a to i u lidí, kterým "ztráta domova" z různých příčin teprve hrozí. Letos se finance do některých sociálních služeb spíše snižují.
Bezdomovectví souvisí především s absencí bydlení. I běžné bydlení se dnes stává drahou komoditou. Radniční bytová politika minulých let byla orientována na rozprodej městských bytů do soukromého vlastnictví, ponechání bytové problematiky trhu a podporu soukromých developerů. Olomouc vlastní bytů tak málo, že je často nemůže nabídnout ani těm nejpotřebnějším. Přitom podle čerstvé analýzy Platformy pro sociální bydlení patří Olomoucko počtem osob nebo rodin v bytové nouzi v rámci republiky mezi nejvíce zatížená území. Svou roli sehrává i množství lidí v exekuci. Řešit otázku bezdomovectví bez rozvoje dostupného městského bydlení je iluze. Lze očekávat, že bez aktivního přístupu města bude lidí na ulici spíše přibývat.
Vyhrocené situace na různých místech Olomouce jsou důsledkem dlouho ignorovaných výše zmíněných problémů. ProOlomouc je dlouhodobě pro přemístění denního centra pro lidi bez domova mimo historické jádro. Město dlouhodobě v tomto směru žádné reálné kroky nepodniká. Podle městské policie je bezdomovectví hlavně sociální, nikoliv bezpečnostní problém. Obecně se bezdomovci opravdu téměř nepodílejí na trestné činnosti. A několik desítek osob, které se na veřejnosti pod vlivem alkoholu opakovaně chovají hrubě a nevhodně, způsobují to viditelné veřejné pohoršení. Policie často argumentuje nedostatečnou legislativou pro efektivnější zjednávání pořádku. Tradiční postupy tedy nepřinášejí výsledky. V některých obcích se osvědčilo využívání preventivních programů, například tzv. Asistentů prevence kriminality. Ti v jasně vymezených lokalitách svou neustálou přítomností a důsledným upozorňováním na porušování pravidel konfrontují problematické jedince s jejich nevhodným chováním. Nelze zkušenosti odjinud mechanicky přenést do podmínek Olomouce, za inspiraci to ale stojí.
A otázka na to, zda by měl primátor dostát svým předvolebním slibům, snad ani nepotřebuje odpověď ... samozřejmě – aktivně řešit.
Bezdomovectví je celospolečenský problém, týká se ovšem nejenom Olomouce, ale i dalších větších měst. Obyvatel bez domova stále přibývá, velká část z nich navíc putuje po celé ČR. Mnohé bezdomovce lze bohužel označit jako "společensky nepřizpůsobivé", což je opravdu znát i v některých olomouckých lokalitách. Otázkou je také umístění Charity v centru města, což je věc, kterou se dlouhodobě nedaří uspokojivě řešit.
Na území města se nachází přes 600 bezdomovců, s čímž se město musí vypořádat. Největší obtíže asi obyvatelům způsobují ti bezdomovci, kteří konzumují alkohol, užívají drogy či žebrají o peníze nebo jídlo. Následně dochází k častým potyčkám a agresivnímu chování. Dalším problémem je pak znečištění míst, kde se dané osoby vyskytují. Vzhledem k tomu, že mnoho osob bez domova takříkajíc "nemá co ztratit", dochází u nich opakovaně k přestupkům a občas i k páchání trestné činnosti.
O těchto skutečnostech vedení města ví a touto problematikou se intenzivně zabývá. Byla ustanovena pracovní skupina a tématu bezdomovectví se také věnuje Komise pro prevenci kriminality a bezpečnost. Měly by se odbourat bariéry v informovanosti a komunikaci mezi všemi subjekty na území města, kterých se tato problematika dotýká. Hledají se formy spolupráce a společná řešení problémů. Samotné město toho však příliš nezmůže, protože současná legislativa neposkytuje dostatek nástrojů, které by umožnily danou situaci uspokojivě řešit (což mnoha lidem na ulici také vyhovuje). Je třeba vyvíjet tlak na městskou i státní policii, jejíž příslušníci musí být v inkriminovaných lokalitách co nejvíce vidět i jednat. Musíme si ale uvědomit, že policisté nemají na starosti jen bezdomovce, a je i na dalších institucích, aby například dohlížely na prodej alkoholu již podnapilým osobám atd. Doufejme, že se do budoucna také podaří nastartovat více projektů typu Housing First pro obyvatele, kteří chtějí změnit svůj sociální statut, a další podobné projekty.
Odpověděli po termínu:
Nebudu se tvářit, že na bezdomovectví máme nějaký jednoduchý recept. Ostatně, přesně na tohle téma nedávno uveřejnil obsáhlý text náš předseda komise pro prevenci kriminality Petr Hroch (https://www.facebook.com/psycholog.petrhroch/posts/2257266950996196?__tn__=K-R).
Bezpochyby platí, že problém to v Olomouci je. Problém viditelný a dlouhodobý. A občané a podnikatelé na něj oprávněně poukazují. Nemyslím si, že mají od svých zastupitelů slyšet úvahy o potřebě posílit systematickou sociální práci. Vždyť zrovna v tomhle směru město a další organizace dlouhodobě a koncepčně pracují přes dvě desítky let. O nápadech rozdávat městské byty potřebným ani nemluvím.
Náš stát dokáže stále odsuzovat rodiče za maření mravní výchovy tím, že vedou děti k zahálčivému životu. Přitom sám početné skupiny obyvatel v zahálčivém způsobu života podporuje.
Můj obecný a ryze osobní pohled je asi tento: jestliže dnes nevydáte účtenku v rámci EET, úřady vám to spočítají tak, že se nestačíte divit. A můžete 20 let vzorně platit daně a chodit na schůze SRPŠ. Je pochopitelné, že lidé očekávají podobnou míru autority vůči těm, kteří prokazatelně porušují městské vyhlášky a obtěžují ostatní.
Tenhle úkol je jednoznačně na straně politiků, ať už sedí na radnici nebo v parlamentu. Městskou policii, odborný aparát, finanční zdroje i legislativu mají k dispozici.
A tak (jako komunální politik) na vaši úvodní otázku odpovídám: Ano, tento problém je potřeba aktivně řešit, zvlášť pokud to někteří z nás slibovali před volbami.
Na dotaz redakce neodpověděl.
Na dotaz redakce neodpověděla.
Na dotaz redakce neodpověděl.
