Obyvatelé Olomouckého kraje i samotné Olomouce se mohou těšit z rekonstrukcí, oprav, modernizací a výstavby nových budov nebo investic do veřejných služeb i díky podpoře Evropské Unie. Drbna vám přináší výčet více či méně úspěšných projektů, které ale mají vždy za cíl zlepšit kvalitu života v jedné z nejhezčích částí naší republiky.
Finance EU na podporu těchto projektů použil kraj i město Olomouc ve dvou dotačních obdobích, 2007–2013 a 2014–2020. Blížíme se tak ke konci druhého období. Kraj i město dohromady za první období vyčerpaly přes 4 128 000 000 korun. Drtivou většinu, přes 80 %, pak z této částky vyčerpal Olomoucký kraj. To je logické, neboť kraj financuje daleko více nákladných projektů. Na rozvoj samotné hanácké metropole tak EU přispěla 745 003 839 korun. Tyto peníze byly rozděleny do 76 projektů, zatímco na krajské úrovni z evropských fondů přitekly peníze na 164 projektů.
Ve stávajícím dotačním období ještě zbývá vybrat spoustu peněz. V Olomouckém kraji to zatím vypadá, že současné dotační období, do jehož konce zbývají dva roky, bude stejně úspěšné, jako to předchozí. Dotace EU pro kraj od roku 2014 dosáhly zatím výše 1 973 368 727 korun, které byly investovány v 83 projektech. Město Olomouc je na tom hůře a musí vymyslet, jak účelně využít peníze, které mu mají pomoci zlepšit občanům život. Dosud totiž od roku 2014 radnice proinvestovala 344 926 774 korun na 30 projektů. Jde tedy o polovinu toho, co v minulém období, jenže časově se nacházíme již ve třetí třetině.
Shrnout úspěšnost jednotlivých měst v čerpání dotací je složité vzhledem k velmi různorodým požadavkům a podmínkám jednotlivých sídel. Každého pálí něco jiného. Město Olomouc v dotačním období 2007-2013 získala z Evropských fondů 745 003 839 Kč na 76 projektů, což je 7 579 Kč na obyvatele. V současném dotačním období však už Olomouc tak úspěšná není. Dosud bylo odčerpáno 344 926 774 Kč na 30 projektů, tedy 3 482 Kč na obyvatele. Stále je však v tomto období velmi úspěšná oproti jiným městům. Například Liberec, který má zhruba stejně obyvatel jako Olomouc, dosud vyčerpal o téměř 100 milionů méně. Zdá se tak, že města nejsou schopny být v čerpání dotací tak úspěšná, jako dosud.
Z již dokončených olomouckých projektů, na jejichž financování se velkou měrou podílela Evropská unie jmenujme například velmi zdařilou přestavbu Rozária za více než 27 mil. korun. EU přispěla 23 miliony. Evropská unie spolufinancovala téměř všechny největší úpravy města v nedávných letech. Ať už to byl plavecký bazén za 26 milionů (EU se podílela 40 %), rekonstrukce Dolního náměstí za 46 milionů (z EU přišlo 85 % peněz) nebo přednádražní prostor a dopravní terminál za 180 milionů korun, na nějž evropské dotace přispěly více než polovinou. Některé opravy by bez podpory Evropských fondů proběhly jen těžko. „Tak velkou rekonstrukci jsme mohli provést hlavně díky dotaci z Evropské unie, která pokryla 85 % způsobilých výdajů, což v rozpočtu téměř 130 milionů korun rozhodně není zanedbatelná částka,“ řekl náměstek primátora Ladislav Šnevajs o rekonstrukci Dolního náměstí.
V současné době v Olomouci probíhá za podpory EU také obnova budovy Olomoucké radnice. Rekonstrukci v celkové hodnotě 62 a půl milionu korun zaplatily především peníze z evropských fondů, konkrétně přes 53 milionů. Práce na zachování a zkrášlení této dominanty Horního náměstí i celé Olomouce se blíží do finále. Oficiálně má být hotovo do posledního prosince následujícího roku. „Mezi úspěšné a podpořené žádosti o dotaci se zařadil například nákup nových tramvají nebo bezemisních vozidel pro hromadnou dopravu, modernizace tratě v ulici 1. máje, nové učebny či energetická opatření na základních a mateřských školách, stavby cyklostezek, ale i obnova Rudolfovy aleje nebo oprava radnice,“ vyjmenoval náměstek Šnevajs další úspěšné investice s podporou EU.
Ve srovnání s ostatními kraji si ten náš nevedl vůbec špatně. „V přepočtu na osobu vyčerpal dotace v hodnotě 5317 korun, což je podobné jako kraj Jihočeský nebo Liberecký,“ uvedl ve zprávě o dotačních úspěších Jakub Hnát ze spolku Moje Evropa. Na vavřínech nicméně krajští zastupitelé usnout nesmí, protože například v Kraji Vysočina se jejich kolegům podařilo vyčerpat téměř dvojnásobek v přepočtu na občana. Pořád jsou na tom ale lépe než zastupitelé z jižní Moravy, kde z EU získali jen 1 925 korun na jednoho obyvatele.
Mezi největší investice podpořené Evropskou unií v Olomouckém kraji do roku 2013 patří rozvoj služeb tzv. e-Governmentu, tedy podpora systémů jako jsou spisové služby, datové sklady, digitální mapy veřejné správy atd. „Hlavním cílem projektu je podpořit rozvoj informačních a komunikačních znalostí Olomouckého kraje. Díky jeho realizaci navíc získají výstupy na úrovni kraje a obcí s rozšířenou působností výrazně regionální charakter,“ řekl k projektu Ing. Zdeněk Dorazil, projektový manažer. Na zlepšení digitální komunikace správy kraje s občany se EU podílela více než 110 miliony korun.
Ze současných projektů stojí za zmínku ten, který má zlepšit služby sociální prevence, v celkové hodnotě 336 620 484 korun, přičemž dotace EU tvoří 85 %. „V rámci projektu budou financovány služby sociální prevence jako azylové domy, sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny, podpora samostatného bydlení, tzv. domy na půl cesty nebo intervenční centra,“ uvedla ve zprávě o projektantka Monika Zbožínková.
