Co všechno se musejí policisté naučit, než jdou do služby? Zneškodnit pachatele, vyřešit dopravní nehodu, správně komunikovat, ale i přesně střílet. Právě tyto základy se učí každý policista, který je přijat, na takzvané zopce. Jde o základní odbornou přípravu, která trvá jeden rok. Policisté z Olomouckého kraje ji nejčastěji absolvují v Holešově. Po absolvování základní odborné přípravy následují zkoušky, které policista musí splnit, aby mohl nastoupit do terénu. Měl jsem možnost podívat se na to, jak základní odborná příprava policistů a policistek probíhá.
Rozsáhlým areálem, který patří Vyšší policejní škole a Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Holešově, mě provází vedoucí odboru zabezpečení výuky plukovnice Jana Poloczková. V útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy je asi šedesát policistů, kteří učí asi dvě stě padesát nováčků v základní odborné přípravě. V kurzech je zde asi stovka dalších policistů.
Naše první kroky vedou do podzemí. Když se otevřou těžké dveře, objevíme se na střelnici. Skupina policistů je otočena zády k nám a čelem k terčům. Bereme si sluchátka a výcvik pokračuje. Nejdřív je k vidění takzvaný suchý nácvik, což znamená, že policisté nestřílejí. „K prohlídce zbraň! Oba zásobníky ke kontrole,“ rozdává policistům povely instruktor služební přípravy kapitán Dalibor Duchyňa. Policisté ukládají zbraně do pouzdra, řadí se zády ke zdi a zkoušejí nabití a vybití zbraně.
„Policisté se zde naučí používat zbraň. Dostanou právní podklad k tomu, aby ji mohli používat a zároveň se to naučí i prakticky. Ve finále je policista připraven na to, aby ji mohl při ostrém zákroku použít,“ říká mi vedoucí oddělení služební přípravy plukovník Miloslav Jůzl. Ten má na starosti instruktory služební přípravy, kteří zajišťují výcvik střelecké přípravy a sebeobrany včetně použití donucovacích prostředků.
„Tady na střelnici to začíná od základu, kterým je manipulace se zbraní, postoj, tasení a nabití zbraně, střelba, střelba na více cílů, více výstřelů po sobě. Učí se zkrátka reakce na různé situace,“ dodal Miloslav Jůzl. Celý výcvik od samého začátku probíhá s využitím ostré munice. „Dejme si všichni sluchátka,“ varuje nás hlasitě instruktor. Ozývá se ostrý zvuk píšťalky, po kterém policisté tasí zbraně a každý z nich vystřílí do terče před sebou čtyři rány.
Po střelbě jdou policisté zkontrolovat úspěšnost střelby k terčům. „Jeden, dva, tři. Tady nám jeden utekl. Ale super soustřel,“ chválí instruktor jednoho z policistů. „Myslím, že mi to šlo docela dobře. Kapitán mi řekl, že mám dobrý soustřel, takže jsem spokojený,“ těšil se u terče strážmistr Roman.
Ze střelnice míříme zase nahoru na zemský povrch, abychom se podívali do jiné budovy, kde se nachází učebna, které se říká kolotoč. „To je učebna, kde se nacvičují modelové situace jako je například vstup do obydlí. Najdeme tady taky obchod, restauraci, byt nebo policejní služebnu a celu,“ vysvětluje plukovnice Jana Poloczková. Kolotoč se učebně říká kvůli otočnému hledišti pro studenty, které se díky stisknutí tlačítka může otočit vždy čelem k prostředí, ve kterém zrovna probíhá daná modelová situace.
Modelová situace, kterou budeme sledovat dnes, se však odehrává před učebnou. Na silnici u autobusové zastávky jsou dvě nabouraná auta. Jedno z nich narazilo do autobusové zastávky. U těchto kulis se scházejí policisté pod vedením lektora oddělení dopravní služby kapitána Libora Škorpíka. „Policisté a policistky se zde učí způsoby zpracování dopravních nehod. Jde o praktické ukázky toho, jaký je postup hlídky po příjezdu na místo dopravní nehody, aby policisté věděli, jakým způsobem mají dopravní nehodu na místě zajistit, zadokumentovat a vyřešit,“ popisuje kapitán.
Při výuce se však klade důraz také na psychologické hledisko nehody. „Řidiči bývají po dopravní nehodě v šoku, takže hlídka po příjezdu musí zjistit, jestli u osob nedošlo k nějakému zranění a taky to, jak se dopravní nehoda stala. Jde hlavně o to, aby si policisté uvědomili, že každá nehoda se řeší jinak. Někdy se stane nehoda se zraněním. V případě této modelové situace došlo k poškození autobusové zastávky, což znamená, že vznikla škoda na majetku třetí osoby,“ říká Libor Škorpík.
„Druhá polovina třídy se teď věnuje modelové situaci nehody, při které řidič narazil do stromu a je zraněný. Policisté se učí, co mají dělat v takovém případě. Jde o příjezd na místo, označení místa nehody, zjištění zdravotního stavu účastníků nehody, popřípadě jejich vyproštění z vozidla, přenesení na bezpečné místo, zavolání rychlé záchranné služby a zahájení resuscitace, což znamená, že se policisté učí zacházet i s automatizovaným externím defibrilátorem,“ popisuje vedoucí oddělení dopravní služby plukovník Petr Kejval.
Další zastávkou na naší návštěvě areálu, ve kterém probíhá výcvik policistů a policistek, je budova, kde se nachází několik tělocvičen a posilovna. „Posilovna, kterou naši policisté využívají, je moderně vybavená. Celý tělovýchovný areál se otevíral zhruba před rokem, takže je moderní. Jsme rádi, že tento areál Vyšší a střední policejní školy v Holešově mohou využívat naši policisté a využívají ho ke zvyšování své fyzické kondice i v době osobního volna,“ říká vedoucí oddělení služební přípravy plukovník Miloslav Jůzl, se kterým jsme se bavili před chvílí na střelnici.
O několik minut později se v tělocvičně schází skupina policistů, kteří se budou učit techniky zneškodnění pachatele. Policisté se budou učit od základu techniky z různých bojových sportů, mezi které patří judo, box nebo jiu-jitsu. Tyto techniky se spojí a slouží k výuce taktiky služebního zákroku. „Policisté se kromě základů bojových umění učí také zacházet s donucovacími prostředky, jako jsou slzotvorný prostředek, obušek, tonfa nebo teleskopický obušek. Jakmile policisté získají základní dovednosti v těchto technikách, přechází se na nácvik modelových situací ve dvojicích,“ popisuje Miloslav Jůzl.
Policisté se na tatami po rozcvičení rozdělí do dvojic, ve kterých vždy jeden z nich představuje pachatele. „Policie, stůj!“ křičí po svých pachatelích policisté. „Na zem!“ křičí, když berou pachatele za obličej a stahují ho k zemi. „Ruce od těla! Dlaně nahoru!“ Policisté si ve dvojici roli vymění. Dnešní trend je však takový, že k přímému kontaktu policisty s pachatelem dochází pouze ve výjimečných situacích, policisté častěji používají technické donucovací prostředky, jako jsou slzotvorný prostředek, úderový prostředek nebo elektrický paralyzér.
Naše poslední kroky areálem míří z tělovýchovného centra do další z budov. Jdeme se podívat na výuku, při které se policisté v lavicích učí například základy práva a kriminalistiky, služby pořádkové policie, služby dopravní policie a také komunikaci pomocí vysílaček.
