Štědrý den je dnem, na který se každý rok těší snad každé dítě. Pro dospělé to je sice nejdříve období velkého vánočního shonu, ale při zasednutí ke štědrovečerní tabuli nervy opadnou. Jedno však mají všichni společné... Chtějí se sejít v tom nejširším rodinném kruhu. Co vlastně víme o Štědrém dnu?
Tradičním zvykem bylo (a dost často ještě je) v křesťanských rodinách držení přísného půstu. A když už, jedl se hodně malý oběd, třeba kuba. Dětem se říká, že pokud vydrží hlady až do večeře, uvidí při ní zlaté prasátko.
Štědrovečerní hostina bývá zpravidla velmi bohatá. Češi začínají tradičně rybí polévkou. Hlavním jídlem by měl být kapr, nicméně v mnoha rodinách se podává řízek nebo vinná klobása. Přílohou je bramborový salát. Na českém stole se však objevil poprvé až kolem 2. světové války. Jeho původ je nejspíše z Ruska.
Ani kapr nemá žádnou dlouhou tradici. A vůbec... Proč zrovna kapr? Protože je i Štědrý den postní, na stolech musí chybět maso. Pod tento pojem se však neřadí to rybí. Jenže jeho cena dříve nebyla nejnižší, a tak se hledaly co nejlevnější alternativy. Na talíři se pak pravidelně začal objevovat až ve 2. polovině 19. století.
U sledování tradičních českých pohádek nechybí nejrůznější druhy cukroví. Snad nikde nechybí linecké, vanilkové rohlíčky, vosí hnízda nebo pracny. V současnosti je velmi populární i raw cukroví, které je tvořeno z čerstvých surovin a bez tepelné úpravy.
Jaké mají Češi vánoční zvyky? Dlouhou tradici nemá vánoční stromek. Snad každý ale ví, že do domácností pod něj nosí dárky Ježíšek. Dříve se však v rodinách obdarovávalo 6. prosince na svátek svatého Mikuláše, vše se ale postupem času přesunulo na Štědrý den. Během něj se také dodržují nejrůznější obyčeje. Pod talířem nesmí chybět kapří šupiny, pouští se po vodě lodičky, rozkrajuje se jablíčko nebo se lije olovo.
A kdo nahrazuje Ježíška v jiných zemích? U našich německy mluvících sousedů je to stejně jako u nás Christkind (Ježíšek), naopak v Polsku je štědrých dárců hned několik, a to podle regionů. Ve Slezsku je to Děťátko, jinde zase Hvězdička, svatý Mikuláš nebo Andílek. Ve Francii rozdává Père Noël, ve Španělsku Tři králové a v Itálii Babbo Natale, který se hodně podobá Santu Clausovi. Jeho vliv zasahující z USA do západní Evropy je čím dál více sílící. Nejzajímavější postavy jsou ale na severu Evropy. Ve Finsku naděluje Joulupukki, postava v obleku z kozlí kůže z Laponska. Švédsko má na starosti dědeček Jultomten se skřítky Julnissary. A v Dánsku jsou na to skřítci Nisserové úplně sami.
Celá redakce Olomoucké Drbny se připojuje s přáním příjemně prožitých vánočních svátků, během kterých naleznete doma především radost a štěstí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
