ROZHOVOR: Zažíváme změny ve stupních Celsia, přičítat to astronomickým procesům je mylné, říká expert na klima

Je vůbec možné popsat podstatu klimatické změny?
Samozřejmě, jsou různé teorie, které vychází z určitých astronomických údajů. Jde především o změnu orbity tedy orbitální dráhy, zářivý výkon Slunce často související s tzv. Milankovičovými klimatickými cykly. Tyto teorie zdůvodňují změny klimatu řádově za tisíce, desetitisíce až statisíce let. To, co zažíváme v současné době, s těmito cykly nesouvisí. Na území České republiky se za posledních 200 let zvýšila teplota zhruba o jeden stupeň. Důvodem je dramatický nárůst tzv. skleníkových plynů v atmosféře na celé naší planetě, kvůli kterému se atmosféra ohřívá a mění se klima.

Někteří odpůrci klimatické teorie tvrdí, že je změna klimatu pro planetu přirozená, je na tom něco pravdy?
Ten zásadní rozdíl mezi přirozenými a současnými změnami klimatu je právě v rychlosti změny. Za posledních 200 let nárůst teploty akceleruje především v posledních desetiletích a koreluje s nárůstem koncentrace skleníkových plynů. U pravidelných cyklů jsou změny evoluční a výrazně pomalejší. Ano existují i krátké sluneční cykly, ten nejznámější trvá většinou jen 11 let, ale ten „pracuje“ přibližně s jednou desetinou stupně celsia. To znamená, že když je Slunce na vrcholu tohoto cyklu tak je zhruba o desetinu stupně Celsia tepleji a pokud je dole (jako tomu je v současné době) tak je to o desetinu chladněji. My ale zažíváme změny v jednotkách stupňů Celsia ve velmi krátké době a přičítat to astronomickým procesům je skutečně mylné.

V přednášce budete řešit historický vývoj klimatické změny na území Česka. Existuje nějaký výhled vývoje do budoucna?
Pokud se společnost chce na tyto změny adaptovat a připravit se, tak by měla vědět, jakým způsobem se bude klimatická změna vyvíjet. Existuje řada klimatických center po celém světě, kde se vytváří tzv. scénáře. Scénáře klimatu, které jsou pochopitelně závislé na tom, jak se budou vyvíjet emise skleníkových plynů a jak k jejich produkci lidstvo přistoupí. Pokud by čtenáře zajímalo, jakým způsobem se bude klima měnit na území ČR, mohou navštívit náš portál www.klimatickazmena.cz, kde najdou řadu parametrů a charakteristik a jejich vývoj až do konce tohoto století. To je totiž takový milník, do kterého světová klimatická centra tyto prognózy vydávají. My jsme je zpracovali z pohledu lesnictví, zemědělství, vodního režimu, klimatu, krajiny a všechny tyto přehledné mapy jsou k nalezení na našem portálu.

Jak se může běžný člověk připravit a adaptovat na nadcházející změny spojené s klimatem?
Bavme se o tom, zda běžného zdravého městského člověka klimatická změna vůbec ohrozí. To, co bude ohroženo, je především naše krajina, kde už nyní pozorujeme přibývající suché epizody nebo neznámé škůdce a choroby zemědělských plodin. Je zde celá řada indikátorů, které ukazují, že se něco mění. Pro člověka jako jedince může být největším problémem nedostatek vody – užitkové i pitné. To znamená, že člověk, který by se chtěl přičinit a napomoci, se může soustředit především na maximální využití vody a s tím související šetření energií.

Zůstaňme u půdy. V současné době se v našem regionu řeší například plánované zastavění úrodné půdy u Hněvotína. Jak vy vnímáte to, že se úrodná půda zastavuje novými stavbami a není pro společnost natolik důležitá?
Vnímám to velice negativně. Naše krajina je relativně náchylná ke změně klimatu. Ať už se jedná o erozi půdy nebo utuženost půdy. Třetím faktorem, který tomu napomáhá, je právě nekoordinovaná zastavěnost půdy. My ročně ztrácíme v České republice zhruba 3000 ha zemědělské půdy, i když nejde jen o její zastavěnost, ale i o převod zemědělské půdy na lesní. Denně se však v naší republice zastaví přibližně 10 fotbalových hřišť. To je výrazný podíl zemědělské půdy, která by mohla být použita k produkci potravin. Pravdou ovšem je, že nemáme efektivní legislativu, která by stavby na kvalitní půdě zastavění omezovala. V dnešní době je rozhodující pro výstavbu především blízkost infrastruktury bez ohledu na to, jak bonitní je daná půda.

Máte pocit, že zemědělci v dnešní době dostatečně efektivně reagují na klimatickou změnu?
Jsou ti, kteří si to uvědomují a ti, kteří jsou pasivnější. Jak jezdím po republice a vidím jejich zájem a otázky, tak je patrné, že klimatická změna je dobíhá a způsobuje problémy v jejich podnikání, které je nejen pro ně, ale i pro všechny naše občany naprosto zásadní. Uvědomují si, jak voda mizí z krajiny, a v jakém stavu (částečně i jejich zásluhou) je naše krajina a často i jejich půda. Vidím, že většina z nich už začíná realizovat adaptační opatření, aby zmírnili dopady změny klimatu.

Co dalšího se na vaší přednášce bude řešit mimo podstaty klimatické změny a jejího vývoje na území Česka?
V rámci přednášky se budeme bavit i o dopadech a adaptaci. V případě dopadů hlavně o tom, do kterých sektorů se klimatická změna nejvíce v zemědělství a krajině projeví – změna vodní bilance včetně výskytu sucha, změna vegetační doby nebo dopady na choroby a škůdce včetně tolik diskutovaného kůrovce. V poslední části přednášky se budu věnovat adaptačním opatřením. Zmíním, co všechno se dá udělat, abychom zmírnili očekávané a často již probíhající dopady klimatické změny. Seznámím posluchače i s nejčastějšími mýty o klimatické změně.

Je těchto adaptačních opatření dostatek?
Adaptačních opatření je celá řada, otázkou ale zůstává, co k jejich zavedení brání. Není to tak dávno, co jsme pro naše senátory a poslance vypracovali expertní stanovisko Akademie věd, ve kterém jsme vypsali jednotlivá adaptační opatření, s důrazem na jejich finanční náročnost, po jaké době začnou fungovat a také důvody, co brání jejich realizaci. Protože vždycky, když chcete něco udělat, tak najdete překážky – ať už v hlavách lidí, překážky legislativní, nebo překážky způsobené nedůvěrou určitého sektoru. Tyto překážky je potřeba nejdřív prolomit a až následně jednotlivé projekty realizovat.