Olomoucký krajský soud ve středu zamítl žalobu obce Jívová na Olomoucku a několika dalších subjektů, která se domáhala zrušení části aktualizace zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Žalobci si stěžovali na to, že v některých částech regionu včetně okolí Jívové zakazují zásady územního rozvoje kvůli ochraně krajinného rázu výstavbu větrných elektráren. "Rozhodnutí zřejmě povede k tomu, že se v nejbližší době neuskuteční plán na výstavbu rozsáhlého větrného parku v obci Jívová s uvažovanou výškou větrníků zhruba 145 metrů," uvedla dnes v tiskové zprávě advokátní kancelář Deloitte Legal, která právně zastupovala hejtmanství.
U Jívové plánuje investor postavit pět větrníků s celkovým výkonem deset megawatt. Starosta Jívové Jan Pewner řekl, že obec zatím nemá verdikt soudu k dispozici. Po jeho prostudování se rozhodne o případném odvolání. Investor podle starosty projekt připravoval 15 let. „Kraj do poslední chvíle tu stavbu podporoval. Až vyšlo stavební povolení, tak jim to (v aktualizaci zásad územního rozvoje) zamítnou,“ uvedl Pewner. Jívová měla mít z větrné elektrárny příjmy, které jí měly pomoci splácet úvěr na kanalizaci a čistírnu odpadních vod.
Advokát Deloitte Legal Tomasz Heczko uvedl, že středeční verdikt soudu se vymyká z dosavadní praxe. Krajskou regulaci větrných elektráren se totiž dosud nedařilo u správních soudů obhájit. „S ohledem na stávající judikaturu Nejvyššího správního soudu byla pozice Olomouckého kraje poměrně obtížná. Přesto se nám povedlo ukázat, že přístup kraje k regulaci větrných elektráren nebyl svévolnou akcí momentální politické většiny, jak to v minulosti soudy vytýkaly jiným krajům, ale šlo naopak o přístup systémový a založený na jasných odborných podkladech,“ uvedl.
Soud podle Heczka přihlédl také k pasivitě obce Jívová a dalších navrhovatelů v procesu přijímání aktualizace zásad územního rozvoje. „Větrné elektrárny mají z hlediska vnímání a ovlivnění území v dálkových pohledech zcela specifický charakter s ohledem na jejich bezkonkurenční výšku vymykající se měřítku krajiny. Proto jsme se na základě odborných studií rozhodli regulací chránit ty části kraje, které jsou z hlediska krajinného rázu nejcennější, a to včetně panoramatu svahů Nízkého Jeseníku,“ řekl vedoucí odboru strategického rozvoje olomouckého hejtmanství Radek Dosoudil.
Kopce v podhůří Nízkého Jeseníku jsou už delší dobu díky příznivým podmínkám v zorném poli investorů, kteří se zaměřují na větrné elektrárny. Větrný park čítající devět stožárů s celkovým výkonem 1,8 megawattu stojí například u Lipiny na Olomoucku. Mezi obcemi Hraničné Petrovice a Jívová fungují dvě větrné elektrárny, z nichž každá má výkon 850 kilowattů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
