Podle ředitele Okresní hospodářské komory Olomouc Radima Kašpara na tom Olomoucký kraj v porovnání se zbytkem republiky není tak špatně, jak by se mohlo zdát. Šílené jsou ovšem podle něho například ceny nemovitostí v Olomouci. Každá krize je ovšem i příležitost, vysvětluje v rozhovoru.
Jak je na tom aktuálně Olomoucký kraj v porovnání s ostatními kraji?
Je potřeba připomenout, že náš kraj je velmi rozmanitý. Jižní okresy, Olomouc, Přerov a Prostějov, jsou na tom velmi dobře a v mnoha parametrech snesou srovnání s ostatními kraji. O poznání horší ekonomická situace je na severu kraje. Zde je však potenciál v podobě krásné přírody, cestovního ruchu, který je jen stále nenaplněn. V kraji máme velkou tradici strojírenských a elektrotechnických oborů, zajímavé firmy máme například v optice, dynamicky se rozvíjí věda a výzkum, nanotechnologie, biotechnologie, kde nám dělají radost také aktivity Univerzity Palackého. Stejně tak je silný segment služeb. Čím dál více zahraničních firem k nám přesouvá také vývoj, takže se zvyšuje přidaná hodnota. Firmy však často narážejí na vnější limity, nedostatek lidí, nedostatek rozvojových ploch, někde také horší dopravní infrastrukturu.
Nedostatek lidí je velkým problémem, přitom jsou zde jedny z nejnižších platů v zemi...
Opět platí zmíněný rozdíl mezi severem a jihem. Jih je velmi konkurenceschopný, sever zaostává. Celkově se mzdy mění a v žebříčku za sebou necháváme povětšinou Karlovarský, Zlínský, Pardubický i Moravskoslezský kraj. Nevidím to tedy úplně tak dramaticky, což neznamená, že bychom se tím neměli zabývat. Nejde však plošně zvyšovat platy ve veřejném sektoru, a vykrádat tak soukromý sektor. Výše mzdy musí jít ruku v ruce s produktivitou a vyšší přidanou hodnotou, soukromý sektor si na mzdy zaměstnanců musí prostě vydělat. Naopak stát jen přerozděluje naše peníze, a i to dělá bohužel nehospodárně.
Když se mluví o rozvoji kraje, vždy se zmiňuje dopravní napojení hlavně severu, podpora vzdělání i řemesel. Existují i další recepty?
Těch receptů je celá řada. Samozřejmě platí, že infrastruktura je klíčová, ať již silniční či železniční doprava, ale také třeba pokrytí kraje vysokorychlostním internetem. Vzdělání je zásadní, ale všude narážíme na nedostatek financí. Některé školy se rozpadají, u některých se pracně dělaly kampaně, řešila se učňovská stipendia, abychom se dostali nakonec do stavu, kdy i díky dobré práci sice narostl zájem o vybrané učební obory, například elektro obory, ale žáci se musejí odmítat, protože pro ně není zázemí a učebny. Celkově je potřeba u mladé generace podporovat kreativitu, podnikavost a zdravé sebevědomí s vazbou na region.
Vazba na region je důležitá, ale co dělat s nesmyslnými cenami nemovitostí například v Olomouci? Dnes si mladí lidé v podstatě vlastní bydlení nemohou dovolit.
Tohle je obrovské téma, a nejen Olomouce. Také proto jsme iniciovali vznik Sdružení olomouckých architektů a stavitelů. Je potřeba dělat vše pro to, aby územní, respektive stavební řízení bylo pružné a stejně tak, aby nebyl natolik přeregulovaný územní plán. Teď bylo na stole ještě na první pohled další bohulibé téma s názvem Zásady spolupráce s investory, kdy, zjednodušeně řečeno, měl každý investor za novou výstavbu platit městu nějaký příspěvek. To by samozřejmě s cenami nemovitostí také pohnulo směrem nahoru. Je tedy potřeba stavět, stavět, stavět. Ale ani to není samospasné. Vidíme, jak se všude zvyšují ceny, ono i ty vstupní náklady na výstavbu jsou obrovské a s tím prostě souvisí zdražování. Sám mohu porovnat, když jsem si bral hypotéku na byt v roce 2014, za kolik jsem byt kupoval a za jakou částku jsou nyní podobné nemovitosti v nabídce. Za těch sedm let šla cena více než o 100 procent nahoru, a to je opravdu šílené.
Má to řešení?
Otázka je, zda si nepřiznat, že každý prostě na vlastní bydlení nedosáhne. Teď se i v Olomouci mluví například o sociálním bydlení, ale město de facto nemá velký bytový fond a už vůbec ne finance na vlastní výstavbu. Ano, mnoho bytů ihned také skoupí investoři na následné nájemní bydlení, ale to je realita a neumím si představit to nějak socialisticky regulovat. Máme zde volný trh, svobodné podnikání.
Jak na tom budou podle vás firmy v Olomouckém kraji letos, na co se připravit, co nás čeká?
Viděli jsme s příchodem covid šílenství, že bude čím dál složitější cokoliv předvídat, na cokoliv se připravit. Stálá nejistota, restrikce, změny, to vše má zásadní dopad na firmy a podnikání. K tomu nárůst cen energií, dopravy, zvyšující se nároky na mzdové náklady, rostoucí konkurence nejen v Asii, nedostatek materiálů a komponentů. Doba, kdy jsme byli zvyklí, že něco nemáme a ihned si to koupíme, je v některých segmentech, zdá se, za námi. Výkyvy v ekonomice budou, vše bude výhledově více turbulentní. Každá krize je ovšem i příležitost. Takže za mě je správnou cestou omezit závislost na vzdálených trzích a snažit se některé věci opět koncentrovat do blízkého okolí. Doufám také, že nebude eskalovat situace na Ukrajině, odkud máme relativně hodně zaměstnanců, kteří jsou pro náš průmysl velmi důležití.
Co si myslíte o Green dealu? Je to pro firmy šance, nebo cesta do záhuby?
Green deal je samozřejmě obrovskou výzvou. Je naším přirozeným právem mít příznivé životní prostředí, a i staří konzervativci tvrdí, že bychom dalším generacím měli předávat životní prostředí ve stavu ne horším, než jsme jej měli my. O přírodu musíme pečovat. Nelze to však dělat bez rozmyslu, kdy úředník v Bruselu napíše plán, že do roku XY bude v EU tohle a tohle. Typickým příkladem je pro mě nyní fanatický dogmatismus směrem k elektromobilitě, která má ovšem v aktuální podobě mnoho úskalí, která nejsou vyřešena. Evropa sama svět nespasí, je potřeba mít celosvětový konsenzus, a především opatření musí jít ruku v ruce s ekonomikou, protože vše nakonec musí někdo zaplatit. Bez ekonomické racionality vše negativně dopadne na firmy a občany.
Středa, 27. října 2021, 12:58
Podnikatelskou sféru trápí v současnosti nejen proticovidová opatření, ale i zdražování klíčových surovin či energií. Ředitel Okresní hospodářské komory Olomouc Radim Kašpar by uvítal také zmírnění administrativní a byrokratické zátěže pro...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
