Vodní ptáci míří za potravou i do měst. Pozor na pečivo, při krmení platí několik zásad

Autoři | Foto Jiří Šafránek | Zdroj Moravský ornitologický spolek

Od zamrzlých rybníků putují ptáci za potravou k řekám i do měst, kde panují přívětivější podmínky. Opeřené živočichy přikrmují i lidé, do jejich blízkosti nejčastěji míří kachny či labutě. Odborníci radí, že mezi nejvhodnější přilepšení patří například semena pšenice, slupky jablek nebo kukuřice.

Kromě labutí velkých a kachen divokých se podle odborníků ve městech a menších obcích objevují ojedinělě i lysky černé, rackové chechtaví, poláci velcí nebo chocholačky. „Velmi vzácně jsou k vidění i hvízdáci euroasijští, ostralky štíhlé, slípky zelenonohé nebo kachničky mandarínské,“ kompletuje výčet Jiří Šafránek, místopředseda Moravského ornitologického spolku.

K vidění je podle něj také zajímavý jev na řece Bečvě v Přerově, který naznačuje zarybnění toku zasaženého na podzim roku 2020 ekologickou katastrofou. „V letošním roce na Bečvě zimuje velké množství morčáků velkých, které doprovází desítky racků bělohlavých. Jde o rybožravé kachny, jejichž přítomnost je důkazem, že je tato řeka plná drobných ryb,“ objasňuje Šafránek.

Pestrobarevné hemžení u krmítka. Ornitologové radí, jak přilepšit ptactvu v zimě

Rozmanitá paleta pochoutek připravených v krmítku může přilákat spoustu pozoruhodných druhů ptáků, kterým pomůže přežít v chladných dnech. Slunečnicová semínky či drcené vlašské ořechy patří podle odborníků mezi nejlepší volby, pokud byste chtěli...

Někteří lidé chodí vodní ptáky přikrmovat, a proto je dobré připomenout, že nejvhodnější potravou jsou podle odborníků z Moravského ornitologického spolku semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny.

„V menší míře lze použít i kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout,“ přidává další podrobnosti ornitolog Jiří Šafránek s tím, že někteří odborníci nedoporučují přikrmovat vodní ptáky pečivem, ale chovatelé vodní drůbeže na to mají opačný názor.

Za lidmi s krmením někdy přicházejí na břeh labutě. Toho občas využívají ornitologové k odečtení  speciálních označení ptactva, aby zjistili, odkud labutě přiletěly.

„Nejčastěji mají české kroužky, ale občas i polské, slovenské, německé nebo chorvatské. Pokud se vám podaří vyfotit nebo odečíst ornitologický kroužek, případně krční límec, tak dejte vědět ornitologům. Budou vám vděčni za pomoc při mapování jejich zimovišť a tahu,“ doplnil za Moravský ornitologický spolek Šafránek.

Ve dne noc a naopak. Pavilon netopýrů v Zoo Olomouc prochází rekonstrukcí

Domeček pro živočichy s noční aktivitou neboli pavilon netopýrů v zoo na Svatém Kopečku je v závěrečné fázi rekonstrukce. Expozice se pro návštěvníky otevře v březnu, nyní se postupně budou vracet do pavilonu jeho obyvatelé – klokánci králíkovití...

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky Příroda, zima, bydlení, zvířata, ptáci, ptactvo, rybníky, řeka, Bečva, Přerov, Olomoucký kraj, pečivo, kachna, Moravský ornitologický spolek

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.