Od zamrzlých rybníků putují ptáci za potravou k řekám i do měst, kde panují přívětivější podmínky. Opeřené živočichy přikrmují i lidé, do jejich blízkosti nejčastěji míří kachny či labutě. Odborníci radí, že mezi nejvhodnější přilepšení patří například semena pšenice, slupky jablek nebo kukuřice.
Kromě labutí velkých a kachen divokých se podle odborníků ve městech a menších obcích objevují ojedinělě i lysky černé, rackové chechtaví, poláci velcí nebo chocholačky. „Velmi vzácně jsou k vidění i hvízdáci euroasijští, ostralky štíhlé, slípky zelenonohé nebo kachničky mandarínské,“ kompletuje výčet Jiří Šafránek, místopředseda Moravského ornitologického spolku.
K vidění je podle něj také zajímavý jev na řece Bečvě v Přerově, který naznačuje zarybnění toku zasaženého na podzim roku 2020 ekologickou katastrofou. „V letošním roce na Bečvě zimuje velké množství morčáků velkých, které doprovází desítky racků bělohlavých. Jde o rybožravé kachny, jejichž přítomnost je důkazem, že je tato řeka plná drobných ryb,“ objasňuje Šafránek.
Neděle, 12. prosince 2021, 13:07
Rozmanitá paleta pochoutek připravených v krmítku může přilákat spoustu pozoruhodných druhů ptáků, kterým pomůže přežít v chladných dnech. Slunečnicová semínky či drcené vlašské ořechy patří podle odborníků mezi nejlepší volby, pokud byste chtěli...
Někteří lidé chodí vodní ptáky přikrmovat, a proto je dobré připomenout, že nejvhodnější potravou jsou podle odborníků z Moravského ornitologického spolku semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny.
„V menší míře lze použít i kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout,“ přidává další podrobnosti ornitolog Jiří Šafránek s tím, že někteří odborníci nedoporučují přikrmovat vodní ptáky pečivem, ale chovatelé vodní drůbeže na to mají opačný názor.
Za lidmi s krmením někdy přicházejí na břeh labutě. Toho občas využívají ornitologové k odečtení speciálních označení ptactva, aby zjistili, odkud labutě přiletěly.
„Nejčastěji mají české kroužky, ale občas i polské, slovenské, německé nebo chorvatské. Pokud se vám podaří vyfotit nebo odečíst ornitologický kroužek, případně krční límec, tak dejte vědět ornitologům. Budou vám vděčni za pomoc při mapování jejich zimovišť a tahu,“ doplnil za Moravský ornitologický spolek Šafránek.
Sobota, 5. února 2022, 12:58
Domeček pro živočichy s noční aktivitou neboli pavilon netopýrů v zoo na Svatém Kopečku je v závěrečné fázi rekonstrukce. Expozice se pro návštěvníky otevře v březnu, nyní se postupně budou vracet do pavilonu jeho obyvatelé – klokánci králíkovití...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
