Tisíce mladých stromků zničily těžké stroje v přísně chráněných oblastech v okolí vrcholu Přední Jestřábí v Jeseníkách. Po těžařích dřeva navíc na zemi zůstaly kaluže, ve kterých nepřežila vajíčka chráněných žab. Celý případ již vyšetřuje správa chráněné oblasti Jeseníky.
Na ničení přírody v přísně chráněné druhé zóně upozornila Společnost přátel Jeseníků, která poslala podnět na správu chráněné oblasti Jeseníky. Rozsáhlá těžba dřeva zřejmě kvůli kůrovci se odehrávala v posledních dnech ve zhruba 120 let starém smrkovém porostu na vrcholu Přední Jestřábí nad rezervací Rejvíz.
"Šokovalo nás, že kvůli těžbě došlo ke zničení obrovského množství mladých stromků. Měly výšku čtyři až pět metrů a skrz tento mladý porost byly vyježděny cesty a doslova tunely těžkou technikou. Odhadem desetitisíce mladých stromků bylo zničeno," zlobí se předseda Společnost přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
Ochránci přírody navíc objevili celkem sedm znečištěných kaluží. "V největší ropné kaluži byly dvě zničené velké snůšky žabích vajíček, tedy chráněných živočichů. Způsob těžby je šokující. Celé je to vizitka neschopnosti vedení správy chráněné oblasti Jeseníky, která umožňuje plošné ničení horských lesů ve druhé zóně," tvrdí Bačík.
Středa, 24. listopadu 2021, 17:18
Ministerstvo životního prostředí dalo za pravdu ochráncům přírody, když zrušilo výjimky pro kůrovcovou těžbu v rezervacích na Pradědu, Králickém Sněžníku a Šeráku-Keprníku v Jeseníkách. Podle ekologických organizací se tak zastavilo ničení...
Vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Petr Šaj potvrdil, že správa již celou věc začala prošetřovat. "Řešíme to, na místě jsme z kaluží odebrali vzorky a předali jsme je na rozbory," řekl Šaj.
Na místě se byl osobně podívat, těžba podle něho ještě není ukončená a cesty nejsou uklizené. "Samozřejmě, když se kácí les, létají třísky a dělají se koleje. Část bude uvedena do podobného stavu jako dřív, další část se opraví," vysvětlil vedoucí správy.
Podle výsledků rozborů se správa rozhodne, co dál. Ze strany ochránců přírody čelí kritice opakovaně za to, že povoluje výjimky na kácení v přísně chráněných oblastech Jeseníků. Správa veškeré pochybnosti odmítá.
Výsledky z odborné chemické analýzy nakonec výskyt ropných látek v odebraných vzorcích nepotvrdily.
"Na základě podnětu ze strany fyzické osoby jsme vzorky z kaluží předali k odborné chemické analýze. Z vyjádření expertů vyplývá, že se o žádné ropné znečištění nejedná a obsah kaluží je výhradně přírodního charakteru," tvrdí ředitel olomouckého regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Michal Servus.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
To Radim Polášek Vcelku souhlasím.
ALE. Olejové skvrny jsou nepřijatelné. Vzhledem k výdělkům těžařů, zajisté mají drahou techniku. Ze které nemusí nic v lese ani jinde vytékat. Ano, dvě louže žabích vajíček jeseníckou přírodu nezachrání. Ale NEMAJÍ tam co dělat.
Ke kůrovci.
Ze stromů, ze kterých se už loupe kůra a jsou uschlé, už žádní kůrovci nevylétávají. Nejsou tam, zdechli by hlady. Kůrovcové stromy se mají kácet v době napadení.
Vidím napadený strom, vezmu pilu, pokácím. Nečekám, až se mi kůrovec rozleze z jednoho stromu na jeden hektar porostů.
To, že tam ten chlap s pilou nezajde a smrk nepokácí, je jiná písnička.
Možná by si správci lesů mohli dohodnout výjimku ze zákona(?) o výběrových řízeních. Aby pokácení toho inkriminovaného stromu netrvalo 3 měsíce i déle, ale právě jen několik dnů.
Ušetřilo by se. A to se počítá.
Ale to by se zřejmě musel někdo ozvat. Nebo se už ozval?
Už od mimina jsem bydlela s rodiči v jesenické přírodě - Alfrédova chata, Kurzovní chata, Rychta v Malé Morávce. Jako dospělá brázdím Jeseníky na koni.
Rozdíl mezi tím, co bylo a co je, je do nebe volající.
A nemůžou za to obyč lidé, jako já. Ale ti, co mají lesy a celou přírodu na starosti a za tu starost jsou také placeni.
Třeba je znáte? Možná trpí provozní slepotou a někdo by jim mohl otevřít oči?!
JJ, na Šumavě už jsou lesy kůrovcem zničené, zelení aktivisti tam už nemají co na práci, tak se nyní soustřeďují na to umožnit zničit kůrovcem lesy v Jeseníkách. Kácení stromů napadených kůrovcem, aby se ten kůrovec v nich zničil je jedním ze základních opatření v boji proti kůrovci, pokud se toto činností zelených sabotážníků znemožní, kůrovec nám zničí i ty zbylé smrkové lesy včetně geneticky původních porostů tentokrát jesenických smrků. Stejně jako bylo kůrovcem zničeno těch několik posledních hektarů geneticky původních šumavských smrků na Šumavě. Je třeba akorát posoudit, jestli ty škody při kůrovcové těžbě byly nutné nebo nebyly a pokud nebyly, tak odpovědné osoby potrestat. Minimálně určitě nebyly nutné ty úniky oleje. Ale zničení násady žabích vajíček v jedné kaluži od odhadem 2 - 4 žab v přírodním prostředí, kde je těch obojživelníků určitě hodně na každém hektaru není žádná zvláštní škoda. Podobná škoda se dějě každý rok na každé druhé vesnické zahradě v podobě posekání až rozemletí takových žad sekačkami při pravidelném hoblování vesnického anglického trávníku.
Denně vidím, ze zahrady, náklaďáky se dřevem z Rejvízu. A to nejen kůrovcové, ale i z normální těžby. Jak jehličnany, tak listnáče, hlavně buky. Naložené náklaďáky jezdí jak hovada a ničí tu asfaltku, která vede na Rejvíz. Komupak jdou penízky z prodeje do kapes? A kdo by měl za sebou uklidit v lese a přispět na údržbu cest?
Ze sdělovacích prostředků se po celé roky řinou zprávy o nutnosti chránit přírodu, aby se alespoň zmírnil postup globálního oteplování. Ve světle skutečností jde však o úsměvný alibismus.
V této zemi neznám ani jeden jediný referát životního prostředí, který by poctivě plnil své úkoly. Na polích a v kontaktní vzdálenosti lesů v klidu a bez námitek vznikají nové stavby. Stromy ustupují stavařské lobby jednotlivých zastupitelů obcí a měst. Kam se člověk podívá, tam jsou vykácené holiny. Lidem už vadí dokonce i keře lemující železniční tratě!? Louky se mění ve vyprahlé savany, které nemají šanci se v dohledné době zazelenat. Jarní klid uzákoněný za účelem úspěšného hnízdění ptáků se nikde nedodržuje. Odevšad se po celý rok ozývají motorové pily. Nějaká hnízda ani v těchto měsících nikoho nezajímají. Stromy padají k zemi, kde se válí rozbitá vajíčka a přeživší nebohá mláďata po celé hodiny pomalu umírají o hladu a v krutých bolestech. Takový vstup do kratičkého života jim připravil člověk!
V létě od země vzlíná suchý a horký vzduch, protože koruny velkých stromů z krajiny, uvnitř měst a podél vozovek nenávratně zmizely. Účinky jejich blahodárného stínu vystřídal žár rozpáleného betonu a asfaltu.
O nutnosti změnit návyky a způsob života mě proto nebude nikdo poučovat.
Z nekonečných lží politiků mi je totiž na zvracení.
