Cestovatelé Tomáš Vejmola z Hranic s Davidem Žváčkem pro letošek ukončili svou dobrodružnou pouť přes Afriku. Jako dopravní prostředek si zvolil osvědčenou motorovou tříkolku tuk-tuk. V Africe byli čtyři měsíce a zážitky jsou neopakovatelné.
"Na cestách plyne čas daleko pomaleji, protože vše je nové. Každý den přináší něco zajímavého a nepředvídatelného. V Africe jsme byli čtyři měsíce, ale mně to přišlo jako rok, čas strávený bez rodiny a přátel, kteří mi samozřejmě chyběli. V dnešní době je díky internetu poměrně jednoduché spojit se i přes půl světa, přesto nebylo takové odloučení jednoduché," popisuje David Žváček.
Zážitky jsou neopakovatelné. "Podívali jsme se na místa, kam bychom se za normálních okolností nikdy nevypravili. Například setkání s divokými zvířaty, která byla kousek od nás, a v danou chvíli nebylo snadné odhadnout, v jak velkém nebezpečí se vlastně nacházíme. Vidět však slony, hrochy, lvi nebo třeba nosorožce v divoké přírodě a kousek od nás, to bylo něco neskutečného," vzpomíná.
Úžasná byla i návštěva Viktoriiných vodopádů. "Měl jsme to štěstí, že jsem byl v celém areálu úplně sám. Seděl jsem asi hodinu na okraji propasti, díval se na masy vody padající dolů a díky vodní páře jsem měl kolem sebe tisíce malých pestrobarevných duh, na které si člověk měl tendenci sáhnout. To byl kouzelný moment, na který do smrti nezapomenu," vysvětluje.
Úterý, 17. května 2022, 15:11
Úvodní komplikace se podařilo překonat a cestovatel Tomáš Vejmola z Hranic pokračuje ve své nejnovější dobrodružné pouti přes celou Afriku zpátky do rodného města v Olomouckém kraji. Jako dopravní prostředek zvolil pro sebe již osvědčenou motorovou...
Na cestách však nebylo všechno vždy růžové, kritických situací byla také celá řada, například u Kilimandžára, kde cestovatelé chtěli překonat hory. Vyjeli na vrchol a potřebovali se dostat dolů. Na mapě sice našli cestu, která však v polovině úpatí končila strmým srázem s úzkou pěšinkou sotva pro chodce. Zpátky by kvůli hlubokému písku a prudkému kopci nevyjeli a pokračovat po půl metru široké cestičce plné kamenů, výmolů a děr vedoucí podél srázu se zdálo jako sebevražda. Přesto se to podařilo.
"Každý, byť zdánlivě neřešitelný problém, má vždy řešení. To jsme zjistili mnohokrát," podotýká cestovatel.
Také technických komplikací s tuk-tukem byla celá řada. Například se stále opakovala porucha spojky. Při prvním defektu v Botswaně cestovatelé strávili čtrnáct dní přemýšlením nad opravou a sháněním náhradních dílů. Po několika dalších neplánovaných zastávkách se už oprava stala rutinou. "Zastavit, rozebrat, vyměnit, zase složit a jede se dál. Proces tak automatický, že nás ani nenapadlo zeptat se, kde je příčina a proč se nám stále dokola stává stejná porucha. Přitom odpověď se schovávala doslova u našich nohou. Tam se nacházel servisní manuál, který mimo jiné definoval frekvenci výměny oleje na 700 kilometrů. My jsme ho měnili až při každé výměně spojky," usmívá se už dnes Žváček.
Středa, 6. července 2022, 13:12
Barbora Nemravová v životě byla jen na týdenním čundru. Pak se ale rozhodla, že chce vidět ty nejvyšší hory světa. A když narychlo nesehnala nikoho, kdo byl jel do Nepálu s ní, koupila si letenky a vyrazila sama. Zažila jedny z nejlepších i...
Tuk-tuk je nyní zaparkovaný v Nebbi, což je vesnice v Ugandě na hranicích s Kongem, a sami cestovatelé neví, zda tam vydrží a co s ním bude.
Dobrodruh Žváček nyní chce co nejvíce času strávit se svou rodinou a vynahradit jí dobu, kdy byl pryč. Už například stihl dovolenou v Itálii a ve Slovinsku, kterou podnikl hned následující den po návratu z Ugandy.
Cestovatelé také chtějí pracovat na dokončení filmu. "Jedná se o stovky hodin záznamu. Ve střižně se budeme muset vším tímto prokousat a vybrat ty nejzajímavější záběry, které se sestříhají asi do devadesáti minut. Ve hře je i seriál, kde bychom mohli ukázat, co se do filmu nevejde. Premiéra filmu je plánovaná na červen 2023," přislíbil.
Zároveň už vznikají plány na další cestu. Následující etapa bude měřit mezi 10 až 13 tisíci kilometry. "Ale je to komplikované. Nevíme, zda budou otevřené hranice zemí, kde jsou válečné konflikty. Hranice se průběžně otevírají a zavírají, což ztěžuje dlouhodobé plánování. Nyní je několik alternativ, kudy se vydat, jedna z nich vede přes Kongo, druhá přes Keňu a Etiopii. Jisté není ani to, kudy se vydáme poté, co opustíme africký kontinent. Jedna varianta je dopravit tuk-tuk lodí do Itálie a dále pokračovat po souši až do Hranic. Další varianta je východní trasa přes Saúdskou Arábii, Irák a Irán, což je jistě dobrodružnější, ale o to delší a nejistější, protože zde platí další omezení na hranicích a situace je nejistá," plánuje David Žváček.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
