Ambiciózní koncept minimalizace potřeby zemního plynu pro vytápění staveb zveřejnilo město Litovel. Jako zdroj tepla by s využitím speciální technologie možná poněkud překvapivě posloužila voda z čistírny odpadních vod. K tomuto využití je potřeba elektrická energie. Také v této oblasti chce být město na Olomoucku soběstačné a výrazně rozšířit získávání elektřiny z fotovoltaických panelů.
Na výrazný růst cen energií se snaží reagovat město Litovel a Městská teplárenská společnost (MTS) Litovel. Úvodním krokem je detailní analýza. Ta by měla být kompletně k dispozici pravděpodobně v říjnu, nyní znají zástupci města a teplárenské společnosti základní údaje o energetické situaci na Litovelsku. „Problematikou se výrazněji zabýváme od konce minulého roku. Máme sice nakoupený zemní plyn i elektřinu, ale zjistili jsme, že firma už obesílá obce s dopisem, že asi nebude schopná dostát vysoutěženým cenám. Ale to novou na energetickou koncepci nemá vliv, to bude běh na delší trať. Časový horizont realizace se odhaduje na pět až sedm let,“ říká na úvod litovelský místostarosta Lubomír Broza.
Kvůli extrémnímu nárůstu cen zemního plynu a elektrické energie by se měl v letošním roce rozběhnout projekt, od kterého si v Litovli slibují ukončení využívání plynu pro výrobu tepla. „Jsme si vědomi, že jsme v závislosti na plynu došli na konec pomyslné cesty a že dále už musíme pokračovat jinými způsoby,“ poznamenává v tiskové zprávě Jan Fiala, ředitel MTS Litovel, ve které má město kontrolní takřka pětadvacetiprocentní podíl.
Úterý, 23. srpna 2022, 06:50
Nová lanovka na Červenohorském sedle bude hotová před nadcházející zimní sezonou. Radost z dokončené investice však areálu kazí nejistota ohledně cen energií. Zimní sezonu nevidí moc optimisticky kvůli rapidnímu zdražování ani ostatní areály v...
Budoucím tepelným zdrojem by se mohla podle projektu možná překvapivě stát odpadní voda z městské čistírny odpadních vod, kterou provozuje Vodohospodářská společnost Čerlinka. „Každou vteřinou z ní odchází okolo 60 litrů vyčištěných odpadních vod. I v nejchladnější části roku přitom tyto vody obsahují takové množství dále využitelné tepelné energie, jako by do města každou hodinu mělo být dodáno přes 200 metrů krychlových plynu,“ stojí na webu Litovle.
Spotřebu elektrické energie by měla z velké části pokrývat soustava fotovoltaických panelů rozmístěných napříč městem. A to nejen na obecních objektech. „Přišla by i na haly městské teplárenské společnosti. Jednání bude probíhat i o umístění fotovoltaiky například na bytové domy. Kapacita na střechách je velká, tím to ale nekončí. Fotovoltaika je jedna věc, druhá věc je dotáhnout to do konce i s vytápěním a teplem,“ říká litovelský místostarosta.
Projekt podle něj představuje provázaný systém. Inovativní a rozsáhlá změna technologií s sebou ale ponese značné finanční výdaje. „Momentálně se to těžko odhaduje. Ale troufám si říct, že se bavíme o půl miliardě. Ale bude tam souběh soukromého investora, financování od města a také z dotačních titulů,“ míní místostarosta.
Pátek, 8. července 2022, 11:34
Konkrétnější obrysy už má plánovaná prodejna Lidlu v Litovli. Nová pobočka má vyrůst přeměnou částečně nevyužívaného areálu v Palackého ulici naproti litovelského pivovaru. Společnost nyní nechává posoudit záměr z hlediska vlivu na životní...
„Výsledkem bude mimo jiné snížení nákladů na ohřev teplé vody pro Městskou teplárenskou společnost. Zjistili jsme, že velký potenciál je v naší čistírně odpadních vod, kterou provozuje naše společnost Čerlinka. Tepelnými čerpadly se může nahřívat voda pro Městskou teplárenskou společnost. Ta zase na oplátku může z fotovoltaiky zásobovat elektřinou čistírnu odpadních vod. Je to velký projekt. Tato myšlenka už funguje na různých místech v zahraničí,“ upozornil Broza.
V létě by pak mohla soustava vyrábět teplo i do zásoby. „Například v Nizozemsku mají obrovské zásobníky vody, kterou ohřívají při přebytku energie. V zimě s ní pak vytápějí nemovitosti,“ podotýká Lubomír Broza.
Transformace energetiky v Litovli by podle zástupců města byla jedním z prvních podobných počinů v České republice. „Máme spočítáno, že se nám to vyplatí. Předpokládáme, že budou k dispozici významné dotační tituly na výstavbu podobných zařízení. V Evropské unii teď zřejmě bude důraz na odstřihnutí od ruského plynu. Pokud by se komplex opatření podařilo uskutečnit, tak by se výrazným způsobem snížila ekonomická náročnost. Například Čerlinka má obrovskou spotřebu elektrické energie. Pokud bychom ji mohli levně získat, tak by se nezvyšovaly náklady a mohli bychom udržet současnou cenu stočného,“ uzavřel místostarosta Litovle.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
