Projekt Třídím gastro se dál rozšiřuje, do hnědých recyklačních kontejnerů budou moct nově třídit kuchyňské zbytky lidé v Přerově. Odpad se pak stane surovinou pro výrobu elektřiny, plynu či tepla v bioplynových stanicích ve Vyškově či Rapotíně.
Zbytky jídel a nespotřebované potraviny podle průzkumů tvoří asi čtvrtinu obsahu popelnic na komunální odpad. Místo rozšiřování skládek může přitom posloužit k ekologické výrobě energie jako surovina. Tu bude do bioplynových stanic nově poskytovat také Přerov, ve vybraných lokalitách bude probíhat sběr gastroodpadu do celkem dvacítky stodvacetilitrových nádob. „Svá stanoviště budou mít v ulicích Mikuláškova, Osmek, Seifertova, Sokolská, Svornosti, U Výstaviště, Velká Dlážka a Za Mlýnem,“ vyjmenovala mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
„Do nádob se budou vyhazovat potraviny po datu spotřeby, zbytky vařeného jídla, pečivo, ovoce, zelenina, sedliny kávy a čaje - a to i s původním obalem kromě skla. Vytříděný odpad se následně sveze do bioplynové stanice, kde se zpracuje a využije pro výrobu elektřiny, plynu a tepla,“ uvedl Petr Školoud z přerovského magistrátu.
Neděle, 9. října 2022, 16:12
Zvyšující se ceny energií jsou problémem, se kterým se potýkají nejen domácnosti, ale například i nemocnice. Ta olomoucká však na energetických úsporách a udržitelnosti pracuje již dlouhodobě. Zateplováním budov či instalacemi fotovoltaických panelů.
Přerov za zkušební provoz projektu Třídím gastro zaplatí 60 tisíc korun, budoucí úleva nejen pro rozpočet, ale i pro životní prostředí je citelná. „V Přerově se soustavně zabýváme otázkou, jak chránit životní prostředí a odpad v maximální možné míře recyklovat. Možnost vytřídit gastroodpad od komunálního odpadu, zmenšit tak jeho objem a přispět k produkci zelené energie, se nám jeví jako přínosné řešení. Nezanedbatelnou výhodou je také finanční úspora za skládkovné,“ doplnila Eva Kousalová z odboru majetku.
Prim ve třídění kuchyňských zbytků hraje Šumpersko, kde se nachází bioplynová stanice Rapotín a projekt se zde v minulém roce rozbíhal. Speciální sběrné nádoby na gastroodpad tak již využívají například obyvatelé Šumperka, Olomouce, Velkých Losin, Rapotína, Litovle, Opavy, Kopřivnice, Nového Jičína či Hodonína. Za první rok od spuštění projektu doputovalo do rapotínské bioplynové stanice asi devadesát tun odpadu, který by jinak skončil na skládce. „Toto množství představuje asi tři sta padesát tisíc nesnědených jídel, z nichž lze vyrobit takové množství BioCNG, které vystačí na ujetí téměř sta tisíc kilometrů,“ informovali zástupci společnosti Energy financial group, jež bioplynové stanice a projekt provozuje.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
