Už devět let Helena Baronová a Miloslav Havelka z Přemyslovic na Prostějovsku připravují pozoruhodný a unikátní žurnál z Prostijovska a okolnich galaxii. Furtovnik.cz píšou výhradně v hanáčtině a jejich články si už přečetly statisíce lidí. První text vyšel na konci listopadu v roce 2013.
Helena Havelka Baronová a Miloslav Havelka doma mluví odjakživa hanácky. Tradiční nářečí, které na střední Moravě dodnes běžně používají tisíce lidí, chtějí dál rozvíjet. Založili proto webový portál furtovnik.cz a začali psát texty výhradně v hanáčtině.
"Vzniklo to celé tak, že nám bylo líto, že tady nic podobného není a že se tak krásné nářečí pomalu ztrácí," vysvětluje Havelka. "Oba jsme tehdy pracovali v novinách, a když to nějak přestávalo fungovat, tak jsme se rozhodli, že si uděláme něco vlastního. Hned nás napadlo, že by to mohlo být v hanáčtině, že to bude nejlepší řešení, protože doma stejně mluvíme jenom hanácky," dodává jeho žena.
Na Furtovnik dávají především zprávy ze života na Hané, fotogalerie z nejrůznějších akcí, pořádají soutěže a vychází i zprávy a kuriozity z policejních nebo hasičských svodek, které si klidně přečtou i tisíce lidí.
"Celkově už máme 702 tisíc čtenářů. Web nás samozřejmě neživí, a proto do něho nemůžeme investovat tolik času, aby nás to nějak zásadně omezovalo. Nemůžeme to dělat na úkor našeho zaměstnání. Ale za ty roky nás už to propojilo do mnoho směrů a spousty lidí se na nás obrací, když chtějí něco zveřejnit, například kronikáři. Mnoho lidí už s námi počítá, když připravují nějaké akce," vysvětluje Havelka.
Furtovnik má své pravidelní čtenáře, kteří se na web vracejí, manželé také připravují stolní kalendáře z Konicka a okolí, kde jsou fotografie z neúspěšnějších akcí regionu, a spolupracují s rádiem. "Pravidelní čtenáři si nás už najdou sami," potvrzuje Baronová.
Překládat články do hanáčtiny přitom pro autory Furtovniku není nic složitého. "To není žádné překládání nebo převádění. Pro nás je to naprosto přirozené, my tak mluvíme doma a web tedy píšeme v našem přirozeném jazyce. Jak si to řekneme, tak to napíšeme," vysvětluje Baronová.
Problémem není ani to, že hanáčtina má mnoho variant. "Helenka je z Jednova, já pocházím z Pěnčína a je poznat, že některá slova řekneme každý jinak. Je tam rozdíl dědina od dědiny. Hanáčtina je stále živé nářečí, ale Hanák s Hanákem se vždycky domluví," ubezpečuje Havelka.
Sobota, 5. listopadu 2022, 19:11
V Příkazích na Olomoucku se odborníci začátkem září pustili do obnovy hliněné podlahy, takzvaného mlatu. Oprava probíhá v jedné ze stodol Hanáckého muzea v přírodě. Obnovená stodola bude nejprve sloužit jako provizorní depozitář, později nabídne...
Hanáčtina je rozšířená především na Prostějovsku, Konicku, Litovelsku, Náměšťsku, ale i v Horním Štěpánově, Chornici nebo Moravské Třebová. I když lze najít určitá obecná pravidla, například změna ou na ó, žádná gramatika hanáčtiny neexistuje. Drobné rozdíly jsou už pár kilometrů od sebe. V Jednově se třeba uhlí řekne ohli, ale v nedalekém Štěpánově hohli.
A jak vlastně název Furtovnik vznikl? "No. Furt dál," směje se zakladatelka hanáckého webu.
Foto furtovnik.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
