Martin Šmída – odpady jsou strategickou surovinou

Skládkovací poplatky se budou každým rokem skokově zvedat, dokud nepřijde úplný zákaz skládkování všech materiálově využitelných či spalitelných odpadů. Do odpadového hospodářství musí vstoupit nový mezičlánek, a to je úprava odpadu, tedy jeho třídění, dotřídění, případně podrcení. Dnes v Olomouckém kraji takové zařízení však nestojí. Obce pak mají dvojí možnost. Buď budou doufat, že nějaký soukromý subjekt takové zařízení vybuduje a bude pak provozovat, pochopitelně za účelem zisku, nebo se obce spojí a takové zařízení si pro sebe vybudují, a to s cílem zajistit si tuto službu co nejkvalitněji a co nejlevněji.

Jakou roli v tom může hrát Servisní společnost odpady Olomouckého kraje?
To je ta platforma, kde mohou obce a města spolupracovat na tom, aby si takovou nutnou infrastrukturu postavily a měly tak kontrolu nad strategickou surovinou, jíž odpady bezpochyby jsou. Plánovaná moderní dotřiďovací linka je však jen nutným základem. Spojení měst a obcí skrze projekt Odpady Olomouckého kraje skýtá mnoho možností i do budoucna, jak pozvednout úroveň odpadového hospodářství v kraji, jak docílit co největších úspor pro zapojené obce, jak ulevit starostům od odpadové byrokracie, aby se mohli více věnovat rozvoji svých obcí.

Podobné projekty fungují i v zahraničí. Inspirovali jste se?
Hned na počátku spolku Odpady Olomouckého kraje bylo hlavním vzorem Rakousko, kde mají s municipálním odpadovým hospodářstvím velké zkušenosti. Dnes se můžeme dívat třeba i do Polska, kde v této oblasti postoupili kupředu velmi rychle. Co se týče samotné technologie dotřiďování, také jsme vybrali osvědčenou technologii, která již funguje v okolních zemích. Ač je to technologie moderní a vyspělá, nepouštíme se do žádných experimentů. Víme, že to bude fungovat.

Co všechno dokáže servisní společnost obcím zapojeným v projektu nabídnout?
Je to jasný plán, jak se připravit na konec skládkování a směřovat k vytyčeným cílům. Obce a města si skrze tuto svou společnost postaví fyzickou infrastrukturu tak, aby co nejvíce odpadů mohlo putovat do re cyklace, ze zbytku se vyrobilo alternativní palivo a jen minimální, jinak nevyužitelná část musela jít na skládku. Celý projekt je ve vlastnictví měst a obcí, a ty tak budou mít kontrolu nad odpadovými toky a tím i velký vliv na celkovou cenu za odpady. V zásadě platí, že tuto společnost si obce založily proto, aby za ně a pro ně vyřešila odpadovou problematiku. A ta společnost skutečně bude dělat jen to, co po ní její majitelé, tedy akcionáři z řad měst a obcí, budou chtít. Možnosti jsou obrovské, musíme ale postupovat krok za krokem.

Kolik obcí je už součástí spolku? Bude za ně spolek řešit i svoz odpadu z jejich obcí?
Ve spolku samotném je na šest desítek obcí, ty jsou pak jedním silným akcionářem v servisní společností vedle samostatných akcionářů z řad větších měst. Zapojená obec se v zásadě identifikuje tak, že má nakoupeno tolik akcií, kolik má obyvatel. A Olomoucký kraj již prodal městům a obcím zhruba 318 700 kusů akcií, takže by v rámci projektu mělo být postaráno o zhruba tolik obyvatel. Nicméně číslo se může změnit, neboť některé obce se stále přidávají, zatímco jiné lavírují nebo dokonce spolek opouštějí. Přesněji se to vyvrbí, až přijde na řadu první příspěvek na samotné vybudování oné infrastruktury. Ledacos napoví také valná hromada.

Co se týče svozu, tak jako předseda spolku Odpady Olomouckého kraje vnímám zájem od obcí, aby v rámci servisní společnosti bylo postaráno o odpady kompletně, což tedy znamená i svoz. Další možnou službou pro obce by mohl být mobilní drtič na dřevní odpad, který by společnost pořídila, a ten by pak putoval po kraji a pomáhal na sběrných dvorech zapojených měst a obcí s dřevěným a velkoobjemovým odpadem.

Jak funguje nákup akcií ve společnosti, kolik stojí a jak se bude cena pohybovat do budoucnosti?
Na začátku všechny emitované akcie držel Olomoucký kraj, ten je postupně prodává těm, kteří mají zájem na projektu participovat. Nominální cena byla 15 Kč za akcii, ale jak se blíží realizace, hodnota akcií stoupá, tedy v letošním roce bude Olomoucký kraj prodávat akcii za cenu 20 Kč za kus a můžeme předpokládat další navyšování. Olomoucký kraj si však těmito penězi nemíní přilepšovat do rozpočtu, ale všechny tyto peníze investuje zpátky do projektu.

Co je největší výhodou pro obce a města, když vstoupí do spolku?
Především je to jistota, že budou mít kam legálně vozit odpad po roce 2030. Výhodou je, že společnost je plně municipální a města a obce Olomouckého kraje nad ní mají kontrolu, a tím částečně i nad samotnou cenou, kterou musejí za nakládání s odpady vynakládat. Výhodou je také technická vyspělost zařízení, která umožní obcím plnit recyklační cíle. Tím, že odpad kvalitně roztřídíme, pomůžeme nejen životnímu prostředí, ale je to výhodné i ekonomicky, neboť recyklační firmy jsou ochotné za kvalitní surovinu platit. Energetické využití není tak výhodné, ale stále výrazně lepší než samotné skládkování. Zkrátka je to šance pro města a obce v Olomouckém kraji, jak vzít odpadovou problematiku do vlastních rukou. Právě teď je k tomu ta nejlepší příležitost. Jen je potřeba udělat to zásadní politické a strategické rozhodnutí. Nerad bych, abychom udělali s odpady stejnou chybu jako jinde s vodou či jinou veřejnou infrastrukturou. Olomoucký kraj pro to nyní dělá maximum. Připomíná mi to jednu hlášku z mého oblíbeného filmu Matrix, kde Morpheus říká Neovi: „Můžu ti jen ukázat dveře, projít jimi už musíš sám.“