Dvojnásobné tragické připomenutí nebezpečí utonutí přinesl uplynulý víkend v Olomouckém kraji. Při koupání zemřela v sobotu třiačtyřicetiletá žena v jezeře Poděbrady u Olomouce, o den později potkal obdobný osud jedenasedmdesátiletou seniorku u Tovačova. Na co by se měli lidé zaměřit pro bezpečný pobyt u vody a jak se zachovat v případě, že je potřeba pomoci tonoucímu člověku?
Až po příliš dlouhé době nalezli lidé utopené ženy na jezeře Poděbrady i Tovačov a na pomoc už bylo pozdě. Pro minimalizaci rizika podobně nešťastných událostí zdůrazňuje mluvčí Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje a zdravotnický záchranář Lucie Mikisková důležitost přítomnosti dalších osob při rekreaci ve vodě. „Zejména je potřeba nebýt u vody sám. V případě zdravotní indispozice pak není na místě nikdo, kdo by vám mohl pomoci a přivolat záchranáře. U události v Tovačově nemám přesnější informace, ale na Poděbradech tomu tak bohužel bylo. Někdy po sedmé hodině si těla ženy všimli mladíci, kteří kousek dál stanovali. Ve vodě už ale byla delší dobu,“ konstatovala mluvčí krajské záchranky. Naprosto zásadní je pak neustálý dohled u vody u malých dětí, a to jak na koupališti, tak i u domácích bazénů či jezírek.
Příčin nečekaného problému může být i ve stojaté vodě hned několik. „Může se stát cokoliv, člověk může dostat křeč nebo mít nějakou srdeční arytmii, o které neví a zrovna se v ten moment projeví. Když v okolí nikdo není, tak jsou pak takové situace osudové. Určitě také není dobré přeceňovat síly. Stává se, že lidé plavou větší dálky a pak už nemají energii na návrat,“ upozorňuje Misková s tím, že hrozbou je i náhlé ochlazení přehřátého organismu. „Může dojít k teplotnímu šoku, to má vliv na srdce a kardiovaskulární systém. Člověk může upadnout do bezvědomí a začne se topit, proto je opět důležité být u vody ve více lidech,“ dodává záchranářka.
Na rozlehlejších jezerech či přehradách mají podle mluvčí Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje Lucie Balážové vliv na plavce také vodní vlny. „I když v České republice na žádné ploše nedosahují vlny takových výšek jako na moři, mohou i zkušenému plavci výrazně ztížit plavání. Vlny na velkých přehradách bývají nízké a krátké, ale jdou rychleji za sebou. Plavání v nich je velmi vysilující,“ upozorňuje Balážová.
Nebezpečí se skrývá i pod hladinou. Kromě zazmatkování po nepříjemném kontaktu s vodními rostlinami jsou hrozbou také kameny či například rozměrnější kusy dřeva. Ty mohou způsobit problém zejména při skoku do neznámého prostředí. „Pak se bohužel stává se, že lidé zůstanou na určitou část těla ochrnutí. Nejen u mladých lidí se jedná o zbytečný a závažný důsledek. U skoků z velké výšky je riziko nekorigovaného dopadu na záda, z deseti metrů je to náraz podobný pádu na beton,“ podotkla Lucie Mikisková. Takový případ řešili záchranáři před nedávnem na vodní ploše na Hranicku.
Kromě událostí s tragickým koncem zasahovali zdravotníci letos také u tří dalších tonutí, kde se pacienty podařilo zachránit. Delší pobyt pod vodou bez přístupu kyslíku ale přináší závažné potíže. „Po dvou minutách začíná odumírat mozek. S narůstajícím časem se prognóza uzdravení zhoršuje. Co nejrychlejší zaznamenaní problému a zásah je klíčový. Je potřeba určitě něco dělat, ne jen přihlížet,“ apeluje mluvčí záchranářů.
Jaký je tedy správný postup při záchraně tonoucího? Záchrana může začínat ve dvou odlišných fázích, tedy když je člověk ve vodě v záchvatu paniky, nebo je již v bezvědomí. Nejdůležitějším úvodním krokem je telefonát na tísňovou linku, kde už zkušení operátoři a operátorky poskytnou instrukce pro první pomoc a vyšlou na místo sanitku a případně i hasiče a další složky. „Nejlepší je zavolat ihned, operátorka se na všechno zeptá, pošle na místo posádku a po telefonu radí, jak dávat první pomoc. Je důležité pozorně poslouchat rady pro konkrétní situaci,“ říká mluvčí záchranářů z Olomouckého kraje.
Středa, 5. července 2023, 10:03
Mobilní aplikace Záchranka pomohla při život ohrožujícím stavu hluchoněmému cyklistovi, se kterým mohli díky programu komunikovat zdravotníci, najít ho a zajistit potřebnou péči. S mužem, kterého nedaleko Kozlova postihly zdravotní potíže,...
Pokud je člověk viditelně tonoucí, křičí a plácá rukama kolem sebe, měli by svědci události rychle zvážit, jestli by se při záchraně vydali do bezpečného místa a také své plavecké schopnosti. „Nejprve je tak v těchto případech vhodné tonoucímu nabídnout nějaký prostředek pro vytažení z vody, to znamená nějaké lano, plovací kruh nebo nějakou větev. Určitě je potřeba se domluvit, aby v takové situaci vydal k tonoucímu ideálně silný člověk a zdatný plavec. Tonoucí může velice rychle stáhnout pod hladinu i svého zachránce a najednou jsou na místě dva pacienti,“ varuje mluvčí.
Pokud lidé zaznamenají na hladině někoho bezvládně ležet, po rychlém informování tísňové linky by se k němu podle svých možností měli vydat. „Dochází k osobnímu kontaktu, zachránce by k němu měl plavat, otočit ho na záda a vytáhnout ho z vody,“ popisuje Lucie Mikisková vážnější z variant tonutí.
Pondělí, 3. července 2023, 14:54
Ke krátkodobému utišení bolesti a zklidnění pacientů budou specialisté ze Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje v následujících měsících zkušebně využívat i plynný přípravek Serynox. Organizace si poté vyhodnotí, zda sady s oxidem dusným...
Samostatnou kapitolou je pak záchrana topících se osob z tekoucích vod, kde jsou hrozbou peřeje, vodní víry a nebezpečné jezy. V tomto případě o záchranu starají profesionální záchranáři, pro které se také jedná o velmi riskantní zásah. „K největším nebezpečím při splouvání řek patří nedodržování bezpečnostních pravidel, nadměrná konzumace alkoholu a nebezpečné jezy. Nebezpečí jezů spočívá v síle vody pod jezem, kdy se část vody vrací zpět pod jez, rotuje zde a vytváří pomyslný válec. Jakýkoliv předmět či člověk zachycený v tomto proudu je neustále stahován pod přepad a není mu umožněno z něho odplavat,“ objasňuje Lucie Balážová z HZS Olomouckého kraje.
V České republice je takových míst na 140. Jejich seznam, návody na metody záchrany či další informace jsou k dispozici na speciálním webu. „Pro hasiče je záchrana osob z jezů velmi problematická a téměř vždy spojená i s ohrožením vlastního života. V posledních letech probíhá kampaň Českého svazu kanoistů, Vodácké školy záchrany a Hasičského záchranného sboru ČR za bezpečnější jezy, kdy jsou jezy osazovány varovnými cedulemi. Další opatření provádějí jednotlivé státní podniky povodí, jedná se například o umístění záchranné podkovy, sklopného kruhu či lanovky pro profesionální zásah hasičů,“ dodala Balážová.
Foto Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
